Kočky slaništní chová olomoucká zoo od roku 2019. Úplně první mláďata, dva samečci, se narodila v červnu roku 2022. „Letos můžeme jejich příznivcům zvěstovat, že se chovu daří a samice přivedla na svět další kotě, opět samečka, který je třetím úspěšně odchovávaným mládětem. Dělá radost nejen matce, nám, ale i prvním návštěvníkům, kteří jej nyní už mohou spatřit,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková.
Kočka nebo ocelot slaništní?
Kočka slaništní, známá také pod starším jménem ocelot slaništní (Leopardus geoffroyi) je spolu s pumou nejjižněji žijící kočkovitou šelmou: Žije v Jižní Americe od jihu Bolívie přes Uruguay, Paraguay a celou Argentinu až na samý jih k Magellanově průlivu. Je velká přibližně jako domácí kočka. Obývá husté lesy nebo křovinaté oblasti, vyhýbá se tropickým pralesům a otevřené krajině.
Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života. Výborně plave a šplhá a ve své potravě není vybíravá, živí se ptáky, rybami, drobnými hlodavci a ještěry, nepohrdně ani hmyzem. Samice rodí dvě až tři koťata, která po osmi dnech otevírají oči, v šesti týdnech už skvěle šplhají a v osmi měsících jsou již samostatná.
Kočka ohrožená lovem
V 80. letech minulého století, po omezení obchodu s kožešinami jaguárů, ocelotů a margayů, dramaticky stoupla poptávka po kožešinách kočky slaništní. Protože však jde o docela malou kočku, je k výrobě jednoho kožichu potřeba přibližně 25 jejich kůží.
Kvůli kožešinám tak byly každoročně uloveny desetitisíce koček slaništních. Změnu přinesl až rok 1992, kdy se dostala pod ochranu úmluvy CITES a její lov je ilegální. Přestože se nelegálnímu lovu nepodařilo zcela zabránit a stále pokračuje, je považována za nejhojnější malou kočku v Jižní Americe.
