Varany papuánské chová ostravská zoo od roku 2011. První a na dlouhou dobu jediná mláďata tohoto ještěra se zde podařilo odchovat hned v následujícím roce. Dalších mláďat se chovatelé dočkali po 12 letech. Letos na podzim (roku 2024) se vylíhla čtyři mláďata, která prosperují a mají se čile k světu. I v rámci evropských zoo jsou to jediná mláďata, která se od roku 2012 v zajetí vylíhla.
Prozatím pobývají v chovatelském zázemí, kam nemají návštěvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava přístup, ale v expoziční části zoo v pavilonu Papua mohou vidět dospělého samce tohoto vzácně chovaného varana. Obývá zde jedno z akvaterárií nazvané Přítok jezera Sentani.
Chov těchto varanů zde začal v roce 2011 dovozem čtyř jedinců. Věk zvířat chovatelé neznali, ale byla to již dospělá zvířata a hned příští rok nakladla jedna ze samic vejce. Z nich se podařilo odchovat čtyři mláďata, která byla převezena do jiných zoologických zahrad. Původní varani postupně stárli a již nebyli schopni rozmnožování. Poslední samice uhynule v roce 2022.
Nový mladý pár varanů v Ostravě
Varani papuánští jsou v rámci Evropy i světa chováni velmi vzácně a jen v několika zoo se je podařilo rozmnožit. V Evropě je chová 10 institucí v počtu 26 jedinců. Zoo Ostrava se chce těmto největším novoguinejským predátorům dál věnovat, proto se rozhodla pořídit nový chovný pár. V červenci 2022 získala dvouletého samce, v prosinci téhož roku pak byla přivezena dvouletá samice.
Spojení zvířat se zprvu nedařilo, varani se jeden druhého báli a později se i agresivně napadali. Úspěšné bylo jejich spojení až po zimování letos na jaře.
„Během zimy měli varani sníženou teplotu v teráriích o několik stupňů, v březnu jsme teplotu opět zvýšili a oba varany znovu spojili v expozičním teráriu. Tentokrát už se o sebe zajímali, navzájem se očichávali a zhruba po půl hodině jsme pozorovali páření, které střídavě probíhalo několik hodin. Zvířata jsme nechali v expozici společně, protože nejevila žádné známky agrese, vše bylo v pořádku,“ popisuje situaci chovatel plazů Lucas Bono.
Půl roku čekání
V první polovině dubna se začala samice chovat nervózně a pokoušela se o hrabání. „Samce jsme proto oddělili. Dne 17. dubna samice vyhloubila v substrátu téměř metrovou jámu, nakladla do ní kožovitá vejce a jámu zahrabala. Abychom zajistili správný vývoj vajec, přemístili jsme je do líhně v zázemí. Po 185 dnech inkubace se 17. října 2024 prořezalo první mládě. Vážilo 47 g a na délku měřilo 38 cm. O dva dny později se prořezalo druhé mládě a zbylá dvě mláďata pak 26. října. Všechna byla přibližně stejně velká a vážila podobně."
„Mladé varany jsme umístili do společného terária bohatě osázeného rostlinami a opatřeného větvemi ke šplhání. Samozřejmostí je UV žárovka, která zvířatům zajišťuje vhodnou teplotu a také UV záření nezbytné pro jejich správný růst. Prostor také denně rosíme a doplňujeme vodu do misky,“ dodává Lucas Bono. První potravu (myší holata) začala mláďata přijímat zhruba po týdnu, kdy strávila živiny ze žloutkového váčku.
Bílý slon pro ostravskou zoo
Vylíhnutí mláďat varanů Salvadoriových považují ostravští chovatelé za velký úspěch. Za první odchovaná mláďata v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad, získala zoo v roce 2013 ocenění Bílý slon.
„Věříme, že další zkušenosti, které jsme získali, povedou v budoucnu k pravidelnějším odchovům. Klíčem k úspěchu se zdá být snížení teploty v zimním období a následné zvýšení, které zvířata stimuluje k páření,“ uzavírá Lucas Bono.
Kůže na buben
Varan Salvadoriův (Varanus salvadorii) patří k nejdelším varanům světa. Může měřit až tři metry, z čehož zhruba dvě třetiny délky připadají na ocas. Obývá pobřežní i horské deštné pralesy na jihovýchodě Nové Guiney. Pohybuje se převážně v korunách stromů, a to velmi obratně. K tomu mu pomáhají zahnuté a velmi ostré drápy a ovíjivý ocas.
Mladí varani se živí hlavně hmyzem, dospělí pak loví ptáky, menší savce, ještěrky, vybírají také hnízda ptáků a dokonce jiných ještěrů. Nepohrdnou ani mršinou. Ve své domovině je tento největší novoguinejský predátor ohrožen zejména odlesňováním krajiny. Nemalý podíl na ubývání divoké populace mají také pytláci. Původní kmeny tyto varany občas loví pro kůži, kterou využívají při výrobě bubnů.
