Kalimika, neboli tamaríny skákavé, chová olomoucká zoo od roku 1997. Po úhynu chovného páru v roce 2023, kdy samice byla s délkou života 25 let rekordmankou, získala Zoo Olomouc na jaře roku 2024 samičku ze Zoo Ljubljana a samce ze švýcarské Walter zoo. V Olomouci na Svatém kopečku se tak zabydlel mladý nadějný pár, a k tomu zoo získala i doporučení koordinátora k jeho rozmnožování.
„S Mikulášem 6. 12. 2024 se naše naděje proměnila ve skutečnost. Po 25 letech se narodilo životaschopné mládě, které samice nosí na zádech kolem krku jako šálu. Daří se mu velmi dobře a máme z něj nevýslovnou radost. Už si ho mohli prohlédnout i první návštěvníci. Na určení jeho pohlaví však teprve čekáme, to proběhne při veterinární kontrole a čipování za zhruba čtyři měsíce,“ uvádí Ing. Jitka Vokurková.
Za dobu chovu kalimik se v Zoo Olomouc narodila čtyři mláďata. Olomoucká zoo je současně jediná v zemi, která tyto drápkaté opičky chová.
Neobvyklé drápkaté opice
Kalimikové (Callimico goeldii) jsou také známí jako tamaríni skákaví, to proto, že dokážou velmi dobře šplhat a skákat až do vzdálenosti čtyř metrů. Poprvé byli popsáni v roce 1904 a jsou jediným zástupcem svého rodu.
Na rozdíl od ostatních příbuzných z čeledi kosmanovitých (Callitrichidae) rodí samice obvykle jediné mládě a ne dvojčata. V prvních týdnech života se o mládě stará a nosí je především matka. Otec a ostatní členové skupiny se výchovy účastní až později.
Mláďata jsou kojena tři měsíce, v té době si již začínají samostatně shánět potravu. Dospívají ve druhém roce života. Protože se samec nemusí jako ostatní zástupci kosmanovitých starat o mládě, může pářit více samic v jedné skupině. Naproti tomu samice jsou vůči sobě agresivní a bojují o dominantní postavení.
Kalimikové žijí na severozápadě Jižní Ameriky, kde obývají houštiny a přízemní patra pralesů Bolívie, Brazílie a Peru. Za potravou často sestupují i na zem. Živí se ovocem, požírají květy a mízu stromů, hmyz, pavouky a menší druhy obratlovců. Hlavní část jejich potravy ale tvoří houby, i v období sucha bývají v potravě zastoupeny až 40 %.
Jsou jedinými tropickými primáty, o kterých je známo, že jsou na tomto zdroji potravy závislí. V přírodě je ohrožuje ztráta přirozeného prostředí kvůli kácení deštných lesů.
