První tři samice želvy uhlířské získala brněnská zoo přibližně před dvaceti lety od soukromého chovatele. V průběhu let je doplnili dva samci. „Prvních úspěšných odchovů mláďat jsme se dočkali před asi 10 lety. Od této doby se v naši zoo narodilo již přes 100 životaschopných mláďat. Ty následně posíláme do různých evropských zoo v Itálii, Polsku, Maďarsku a dalších“, uvedl chovatel Michal Balcar ze Zoo Brno.
„Dospělé želvy, tedy rodiče mláďat, chováme v zázemí, kde jsme jim vytvořili optimální životní podmínky. Naše dospělé samice nakladou několik snůšek za rok. Každá snůška obsahuje v průměru tři až osm vajec. Ale ne všechny snůšky jsou oplozené a v mnoha vejcích zárodek v různé fázi vývoje odumře,“ dodává Balcar.
Pokud probíhá vše dobře, mláďata se líhnou po čtyř až pětiměsíčním vývoji v inkubátoru. Po strávení žloutkového váčku jsou z líhně přemístěna do odchovných terárií. Za několik dnů začnou přijímat první potravu: zelené listy rostlin, kousky zeleniny a ovoce.
Důležitá je i živočišná složka potravy: hmyz a myší holata. Veškerá potrava je vždy obohacena o vitamino-minerální směs. Samozřejmostí je miska na vodu, kousky sépiové kosti a výhřevný zdroj s podílem složky s UV zářením.
Černá kráska želva uhlířská
Želva uhlířská (Chelonoidis carbonaria) je suchozemská želva obývající vlhké savany Jižní Ameriky. Hřbetní část krunýře - karapax - je černá se žlutými, naoranžovělými nebo načervenalými skvrnami na každém štítku. U dospělých želv je krunýř dlouhý okolo 50 cm. Samci ho mívají delší, bývají těžší a mají delší a širší ocas než samice.
Želva uhlířská byla uměle vysazena na mnoha ostrovech v Karibském moři, např. na Barbadosu, Trinidadu nebo na Svaté Lucii. Mláďata tohoto druhu jsou především masožravá, hledají v půdě červy a hmyz. Naproti tomu dospělí jedinci jsou převážně býložraví. Často se zdržují v okolí stromů, na nichž roste jejich oblíbené ovoce. Želva uhlířská je ohrožena především lovem pro maso, úbytkem životního prostředí a odchytem pro domácí chov.
