Noví obyvatelé pražské zoo: Jsou to mistryně v maskování a plachtění

Noví obyvatelé pražské zoo: Jsou to mistryně v maskování a plachtění
Sdílej
 
Obojživelníci nepatří v zoologických zahradách k nejvyhledávanějším druhům živočichů. A to je určitě škoda, protože jsou mezi nimi nesmírně zajímavé druhy. K takovým nepochybně patří i noví obyvatelé akvaterária u vchodu do pavilonu Indonéská džungle v pražské zoo.

Návštěvníci Zoo Praha mohou v pavilonu Indonéská džungle nově spatřit žáby létavky černoblanné. Jejich blány mezi prsty dokáží fungovat podobně jako miniaturní „kluzáky“ a létavky díky nim překonávají vzdálenost až patnácti metrů. Stromoví obojživelníci zaujmou nejen svou schopností plachtivého letu, ale i zajímavým zbarvením, které se mění během jejich vývoje.

„Pro nejmenší žáby, které ještě nejsou schopny plachtění, je typická výrazná krvavá barva. Ta slouží jako kryptické (maskovací) zbarvení, které napodobuje ptačí trus,“ vysvětluje odborný chovatel plazů a obojživelníků Vojtěch Víta.

Samice zadními nohami vyšlehávají ze speciálního hlenu pěnového hnízdo, do kterého nakladou vajíčka. Vylíhlí pulci pak z hnízda padají rovnou do vody •  Petr Hamerník, Zoo Praha

„Díky tomu v deštném pralese dokonale splývají se svým prostředím, a vyhýbají se tak pozornosti predátorů.“ Postupně se na rudé kůži objevují bílé skvrny připomínající semena rostlin v trusu. Následně přechází vzhled žáby do zelené barvy, až nakonec zmizí i bílé skvrny. Proměnou prochází i struktura kůže. „Zatímco v dospělosti je žába úplně hladká, čerstvě po proměně má pokožku posetou hrbolky,“ doplňuje Vojtěch Víta.

Návštěvníci pražské zoo najdou létavky černoblanné hned u vchodu do Indonéské džungle, kde obývají kruhové akvaterárium po pravé straně. Nejčastěji tráví čas na listech rostlin nad vodou.

Žáby, které se bojí vody

Dospělé létavky se díky zelenému zbarvení v pralesním vegetaci dokonale ztrácejí •  Petr Hamerník, Zoo Praha

Létavky černoblanné (Rhacophorus nigropalmatus), jejichž potravou je hmyz a další bezobratlí živočichové, obývají Indonésii a Malajský poloostrov. Jsou výlučně stromovým druhem a do vody neslézají ani při rozmnožování. Jejich plovací blány napnuté mezi prsty s přísavnými polštářky tak získaly novou funkci. Když v tropickém deštném lese potřebují například uniknout predátorům, vrhnou se z větve dolů a blány roztáhnou. Během klouzavého letu dokonce umí i změnit směr, takže vždy přistanou na místě, které si zvolily.

Létavky patří podobně jako ostatní obojživelníci k nejnižším článkům potravního řetězce. Přesto mají v ekosystému nenahraditelnou roli a jejich vymizení má na životní prostředí drtivý dopad. Následuje totiž vymírání i dalších druhů, které jsou na nich potravně závislí – například hadů. Obojživelníci přitom v současné době patří mezi nejohroženější živočichy.

Jak se stát chovatelem v zoo? Musíte splnit těchto 10 podmínek!

Jak se stát chovatelem v zoo? Musíte splnit těchto 10 podmínek!

Záhada vyřešena! Tajemný Olgoj chorchoj je v pražské zoo

Záhada vyřešena! Tajemný Olgoj chorchoj je v pražské zoo

Jak si pořídit slonici? Do Zoo Praha přiletěly v letadle Hercules

Jak si pořídit slonici? Do Zoo Praha přiletěly v letadle Hercules