Obě medvíďata, samec a samice, se v Zoo Hluboká narodila 4. ledna 2023. Jednalo se o druhý úspěšný porod medvědice Gul, pocházející z tádžické Zoo Dušanbe. První mládě, samec Nochunsafed, se narodil v roce 2018 a nyní žije v Zoo Spišská Nová Ves.
„Nynější přesun probíhá na základě dlouhodobého zájmu Batu Secret Zoo o tento druh medvěda. O našem odchovu mláďat se zoo až z daleké Jávy dozvěděla prostřednictvím mezinárodní databáze volně žijících zvířat v lidské péči Species360, kde probíhá registrace zvířat chovaných v zoologických zahradách celého světa. Převod probíhá bezplatně a jedná se o typický příklad vzájemné spolupráce světových zoologických zahrad“, sdělila zooložka Zoo Hluboká Markéta Jariabková.
Zástupce ředitele Roman Kössl k chovu medvědů plavých doplnil: „V zoologických zahradách je medvěd plavý chován velmi vzácně, prakticky pouze v zoologických zahradách Euroasijské regionální asociace zoo a akvárií (EARAZA). Jejich přesný počet není známý, ale může jich být maximálně okolo 30. Vzhledem k tak malému počtu zvířat v lidské péči se pro tohoto medvěda zatím nepodařilo sestavit záchranný chovný program.“
Zoo Hluboká je nejen jediná zoo v České republice, ale také v celé západní částí Evropy, která tyto vzácné medvědy chová.
Medvěd plavý je poddruh medvěda hnědého
Medvěd plavý (Ursus arctos isabellinus) je vzácný poddruh medvěda hnědého z nepřístupných horských oblastí střední Asie (Ťanšan, Pamír, Hindúkuš, Karákoram) a západních Himálají. Je známý i pod synonymy medvěd ťanšanský, himálajský nebo bělodrápý. Právě dlouhé a většinou světle zbarvené drápy jsou pro něj charakteristické.
Velikost medvědů plavých je velmi proměnlivá, ale v porovnání se středoevropským poddruhem medvěda hnědého je menší. Velmi proměnlivé je i zbarvení srsti, kolísá od světle šedé, slámově žluté, přes světle hnědou, až k tmavě hnědé i téměř černé. Barva drápů většinou odpovídá barvě srsti.
Ve většině zemí svého výskytu je zařazen v červeném seznamu IUCN do kategorie kriticky ohrožený druh. Přesto je v některých zemích neustále loven pro kožešinu a drápy k trofejním účelům, a pro vnitřní orgány využívané v tradičním asijském léčitelství. Pronásledují ho i pastevci, kteří se obávají o svůj dobytek, a navíc ho ohrožuje ničení jejich přirozeného životního prostředí.
O jejich početnosti v přírodě existuje velmi málo informací. Z dostupných údajů lze jeho celkovou populaci odhadovat na přibližně 3000 jedinců. Pro špatnou dostupnost území a jeho nepřehlednost je ale spolehlivost odhadů v jednotlivých regionech velmi nízká a bude spíše nadsazená.
