Z dnešního hlediska nám takové počínání musí připadat naprosto nepochopitelné. Starověcí obyvatelé české kotliny (a vlastně celé tehdejší Evropy) však vnímali a chápali svět trochu jinak. Byl pro ně oživen spoustou tajemných bytostí, bohů a démonů, o jejichž přízeň bylo nutno usilovat mimo jiné i bohatými dary. Archeologové tento zvláštní typ obětních, kultovních pokladů nazývají depoty. Nejkrásnější a nejbohatší z českých depotů byl nalezen v roce 1882 nedaleko Duchcova u obce Lahošť. Dělníci, kteří tehdy čistili bahnem zanesený průtok teplého zřídla, narazili v šestimetrové hloubce na bronzový kotel. Šlo o nádobu 25 cm vysokou a přes půl metru širokou, která byla vrchovatě naplněna šperky. Sponami, náramky, prsteny, přívěsky... Napočetli prý jich na dva tisíce kusů! Byl to zřejmě velkolepý dar nějakého keltského vládce ochránkyni léčivého pramene. Možná odměna za uzdravení. Ovšem právě tak je možné, že šlo o válečnou kořist nebo výsledek sbírky mezi obyvatelstvem okolních osad a hradišť. Přes dva tisíce let se z pokladu radovala jen vodní víla, mocná Panna pramenů. Teď se zelenavou hromádkou v kotlíku prohrabovaly špinavé ruce kopáčů. Žádné zlato, jenom bronz! Má to vůbec nějakou cenu? Každý si nabral hrst a nacpal do kapes; věděli, že mezi "študovanými" lidmi bývá o takové "starodávnosti" zájem. A zájem opravdu byl. Celé dva tisíce šperků se v krátké době podařilo rozprodat soukromým sběratelům. Jejich jména samozřejmě nikdo nezaznamenal, a tak se úžasná sbírka doslova vypařila. Jen pár spon se později formou odkupů, darů a odkazů dostalo do několika českých i zahraničních muzeí. Tyto spony jsou reprodukovány v odborných publikacích po celém světě. Jsou ukázkou zručnosti a mistrovství dávných řemeslníků. Každá z nich je originálem a svými zdobnými prvky se liší od ostatních, přitom však s nimi má shodné znaky: obloukovitý lučík přechází do pružící spirály, ze které vybíhá jehla, a ta na opačném konci lučíku svým hrotem zapadá do patky ve tvaru zvířecí hlavičky. Celá spona je vyrobena z jediného kusu bronzové tyčinky. Jedná se vlastně o velký zavírací špendlík, který sloužil k sepnutí jednotlivých částí oděvu. A protože se spon už nikde v Evropě nenašlo takové množství pohromadě jako v prameni u Duchcova, říká se jim ve vědeckých kruzích "spony duchcovského typu".
Rady zlatokopům
V ABC č. 4 jsme otiskli herní plán Cesty za pokladem, do kterého doplňujete řešení uveřejňovaných úkolů. Seriály o pokladech a tajenky naleznete ještě v číslech 15 a 16. Všichni, kdo vyluští úkoly i s tím závěrečným, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. V ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v č. 16. Na autory deseti nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE!
JAK ZÍSKAT HERNÍ PLÁN A PŘEDCHOZÍ ÚKOLY
Pokud vám chybí herní plán s pravidly nebo některý z předchozích úkolů, zašleme vám jejich černobílé kopie za poštovní známky v hodnotě 20 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.
CESTA ZA POKLADEM - 11. ÚKOL
Keltské spony
Ze dvou tisíc šperků, které obsahoval bronzový kotel nalezený u Duchcova, vám přinášíme jako malou ukázku keltského umění deset spon. Každá je na obrázku hned dvakrát, a vy už asi tušíte, že vaším úkolem je najít ke sponám s písmeny "dvojčata" označená čísly a podle těchto čísel písmena seřadit. Když budete pozorní, vyluštíte název místa, kde byl bronzový poklad nalezen. Zapište ho do jedenáctého úseku cesty na mapě!
Jan Smolík
