I taková obyčejná BRUSNICE BORŮVKA (Vaccinium myrtillus), jejíž plody v lesích (zejména borových) zcela běžně sbíráte, má léčivé účinky. Říká se, že kdyby měl člověk takové zdraví jako borůvka, ani by nezastonal. Do borůvek totiž nejdou červi jako do jiného ovoce a po celou dobu vegetačního období neplesnivějí a zůstávají zdravé. Borůvka dostala od lidí řadu pojmenování - ve starých knihách najdete i podivný název jafura, borovnice nebo černá jahoda. Díky vysokému obsahu vitaminů a dalších cenných látek (jako jsou třísloviny a pektiny) pomáhají borůvky zvyšovat odolnost člověka vůči nemocím. Kromě vitaminů B a C obsahují také vitamin A, který ovlivňuje růst, a proto je tak důležitý pro děti. V listech brusnice borůvky se mimo jiné nachází hormon inzulin, přesněji fytoinzulin, jedinečný lék proti cukrovce. Listy se také používají při léčbě ekzémů a zánětů ústní sliznice.
Ve vlhkých, světlých listnatých lesích a křovinách objevíte na jaře bylinku s růžovými až fialovými kvítky, která se používá pro svůj obsah slizů a tříslovin při léčení kašle a chrapotu. Říká se jí PLICNÍK LÉKAŘSKÝ (Pulmonaria officinalis), ale dříve byla známá i pod jménem hvězdoš, čmelník, kuroslep, včelka, cicalka, červený nebo modrý klíč. Květy plicníku postupně mění svoji barvu, za což je zodpovědný anthokyan obsažený v květním barvivu. Ten je zpočátku kyselý a barví kvítky dorůžova. Později se však mění v zásaditý a starší kvítky proto zfialoví. Podob-ně "umějí" měnit barvu také květy kostivalu lékařského nebo hrachoru jarního.
Podkůvka, koňské kopyto, matčino líčko, babuška - i pod těmito roztodivnými názvy byste ve starých herbářích našli žlutě kvetoucí bylinku PODBĚL LÉKAŘSKÝ (Tussilago farfara). Je to jedna z nejčasnějších bylin - leckde se ještě na slunci třpytí sněhové závěje a on si už vykvétá. Květy jsou o to nápadnější, že se otevírají dlouho před tím, než vyraší listy. Původním domovem podbělu jsou vlhká hlinitá místa: příkopy lesních cest, úvozy či stržené břehy potoků. Najdete ho však i na rumištích, lavinových drahách, v opuštěných hlinitých lomech, na nově navršených haldách či silničních nebo železničních náspech. To proto, že podběl patří mezi tzv. průkopnické rostliny, které jako první osídlují odhalenou půdu. Později však ustupuje, neboť nemiluje přílišnou konkurenci rostlin. Vyhýbá se také vyprahlým skalnatým stráním. Vysoký obsah slizovitých látek usnadňuje odkašlávání, podběl se proto používá k léčení zánětů průdušek a chronické-ho kašle. Třísloviny v něm obsažené mají stahující účinky, toho se zase využívá při léčbě zánětů ústní a hltanové sliznice, zatímco mladé listy se přikládají jako obklady na opuchliny a při onemocněních cév.
Když maminka dává do omáček origanum, určitě si myslíte, jaké je to cizokrajné koření - a ona je to zatím naše DOBROMYSL OBECNÁ (Origanum vulgare). Lidé jí říkají zimní marjánka. To proto, že se používá místo opravdové majoránky, která je báječná v bramborové polévce. Jméno dobromysl, nebo také dobrá mysl, nedostala nadarmo, neboť čaj z této bylinky posiluje celé tělo i mysl. Můžete ji najít ve světlých dubových a borových lesích, na slunných křovinatých stráních či na okrajích cest. Dobromysl je celé léto obalená včelami (je to významná medonosná bylina) a potěší nejen je, ale i nás svými krásnými růžovými kvítky.
SOUTĚŽ LČR
A na závěr soutěžní otázka: Poznáš bylinu na obrázku? Můžeš ji najít ve světlých lesích a na travnatých stráních. Napiš nám také, na co se používá v medicíně. Odpovědi zašli na adresu: Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, Hradec Králové 8, PSČ 501 68. Nezapomeň napsat na obálku heslo "Soutěž s ABC". Vylosovaný výherce dostane od Lesů ČR, s. p. jako dárek malý praktický batůžek na výlety do přírody.
