Katamarány a trimarány jsou lodě se stabilizačními plováky nebo několika trupy (mezi katamaránem a trimaránem je rozdíl jen v počtu trupů - katamarán má dva, trimarán tři). Čluny této konstrukce využívaly některé přímořské národy (především Polynésané) k plavbám na ohromné vzdálenosti. Evropané však nikdy k vícetrupým lodím netíhli a v Evropě (a po dobytí nového světa i v Americe) se většinou používaly jen klasické lodě s jedním trupem. Nyní, na prahu nového tisíciletí, stavitelé lodí za pomoci nejmodernější techniky znovu objevují výhody třítrupé konstrukce.
Rychlejší a levnější
Počítačové simulace a testy v obřích nádržích ukazují, že loď se štíhlým trupem a dvěma bočními plováky má o 20 % menší odpor vody než klasická jednotrupá loď. Díky tomu je k dosažení rychlosti 30 uzlů (což je na moři velice slušná rychlost) nutná jen poloviční síla motorů. Namontujete-li tedy stejný motor do klasické lodě a do trimaránu, popluje třítrupá loď při stejné spotřebě paliva výrazně rychleji. V případě, že se nechcete pohybovat vyšší rychlostí, vám pak stačí k dosažení stejného výkonu menší a levnější motor.
Tři trupy
Třítrupá plavidla jsou nejen rychlá, ale díky bočním plovákům také velice stabilní i na rozbouřené hladině. Tato vlastnost by měla v budoucnu umožnit stavbu letadlových lodí s delší přistávací dráhou, posazenou blíže ke středu lodi, a zjednodušit přistávání vrtulníků. Plováky však mají i další využití - mohou do nich být zamontovány vedlejší pohonné jednotky, které svým umístěním mimo středovou osu lodi zlepšují její manévrování. Další nezanedbatelnou úlohou plováků je ochrana středu plavidla s životně důležitými systémy při útoku na bok lodi.
Anglické trimarány
Anglie byla vždy námořní velmocí, a proto nemůže při vývoji nejmodernějších plavidel zaostávat. Anglické námořnictvo počítá s využitím trimaránů k výsadkům jednotek na nepřátelském území a jako rychlých hlídkových lodí operujících na velkém území. V době, kdy by nebyla tato plavidla nasazena do válečné akce, fungovala by v boji proti pašerákům, při záchranných akcích i civilním průzkumu.
Anglický trimarán by měl plout rychlostí okolo 40 uzlů a jeho akční rádius obsáhne asi 1500 námořních mil (2800 km). Poměrně malá posádka bude mít 60 mužů a na lodi zůstane ještě dostatečný prostor pro dalších 20 lidí.
Rychlá bojová loď
Celá loď (jak už je to v současnosti běžné) bude zcela závislá na elektrické energii. Tu budou na anglickém trimaránu vyrábět čtyři dieselové generátory, každý o výkonu 3000 kW. O samotný pohon lodi se postarají dva elektromotory otáčející vysokorychlosními šrouby (pro každý z těchto dvou elektromotorů bude vyrábět energii jeden dieselový generátor). Snadnější manévrování nebudou zajišťovat motory v plovácích, ale dva lodní šrouby v bocích na přídi. Jelikož se jedná o vojenskou loď, je přirozeně kladen velký důraz na výzbroj. Anglický trimarán bude osazen jedním dělem středního kalibru, dvěma děly malého kalibru, těžkými kulomety, protivzdušnými i protipozemními raketami a torpédy. Jako oči lodě budou sloužit radary, elektronické ochranné systémy a speciální infračervená čidla.
Americký program
Americké plány na stavbu třítrupé lodi počítají s trochu jiným využitím než u an-glické verze. Hlavní důraz není kladen na rychlost, ale na co největší operační prostor. Z toho vyplývá, že Američanům jde především o nízkou spotřebu paliva. Cílem vývoje amerických trimaránů ale nejsou jen lodě s levným provozem, konstruktéři se také snaží postavit nová plavidla tak, aby se co nejsnáze obsluhovala. V současné době musí mít každý druh námořních sil k obsluze pohonné jednotky plavidel speciálně školené mechaniky - jiné motory jsou na průzkumných člunech, jiné třeba na letadlových lodích. Snahou konstruktérů je unifikovaný pohonný systém, který by se nacházel na všech plavidlech. Tento nový systém bude testován na Tritonu - americkém trimaránu.
Triton
Zásobování této lodi elektřinou mají zajišťovat dva dvoumegawattové dieselové generátory. Ty budou napájet jeden elektromotor pohánějící lodní šroub. Další dva elektromotory (každý o výkonu 350 kW) budou otáčet lodními šrouby v plovácích. O hospodaření s energií vyráběnou generátory se postará speciální počítač s optickými výstupy do několika plochých obrazovek. Všechny přístroje závislé na elektrické energii na něj budou pomocí optických vláken napojeny a počítač tak bude mít pod kontrolou veškeré elektrické vybavení lodi.
Motor budoucnosti
Konstrukce Tritonu však počítá s technikou, která zatím není na takovém stupni vývoje, aby mohla být použita v praxi - celá loď je připravena na montáž nejmodernějšího modulárního elektromotoru napájeného palivovými články.
Ve vývojových střediscích amerického námořnictva už pracují na dvacetimegawattovém elektromotoru, jehož výkon může být zvýšen přidáváním magnetů na 30 a 40 megawattů. Takovýto motor je nejen levnější, ale také se snáze opravuje. A právě tyto motory společně s nejmodernějšími generátory (a eventuálně palivovými články) by měly v budoucnu pohánět všechny moderní americké lodě. Díky tomu by mohl jeden mechanik opravovat motor průzkumného člunu i letadlové lodě - všechny součástky by totiž byly stejné.
Slibná budoucnost
Lodě budou tedy ve dvacátém prvním století vypadat nejspíše úplně jinak než dnes a jejich výkony dalece přesáhnou možnosti současných plavidel. Doufejme jen, že nejnovější poznatky získané ve vojenském průmyslu budou použity i v civilním sektoru a rychlá a levná třítrupá plavidla se stanou loděmi běžně brázdícími vlny oceánů.
NIC NOVÉHO POD SLUNCEM
Vícetrupé lodě nejsou žádnou novinkou - Polynésané je využívají už několik set let. Nemyslete si, že tito zkušení plavci stavěli jen malé čluny, kterými zamával každý vánek. Na obrázku vidíte původní vícetrupou loď, která uvezla více než 200 bojovníků.
