Oč tehdy v Křepicích šlo? Nedaleko této jihočeské vsi upravovali v roce 1929 odbočku k cihelně. Cestu vysypávali štěrkem, drtí z rozbitých kusů žilnatého křemene. Šel tudy jeden z místních občanů a všiml si, že mezi bělavými kamínky se tu a tam něco žlutě leskne. Sebral jeden kousek a nechtěl věřit svým očím. Že by to bylo zlato? Ano, bylo. Potvrdil to i zlatník. Propukla další ze zlatých horeček. Zlato se nacházelo v malých zlomcích mezi štěrkem, jako by ho tam někdo nasel, místy dokonce velice hustě. Objevily se i kousky zlatého plechu. Lidé se pochopitelně začali zajímat o to, odkud se štěrk na správku silnice přivážel. Zdroj nebyl daleko. Zlatonosné místo si můžete prohlédnout ještě dnes, leží na jih od Křepic. Na pokraji lesa tam objevíte zbytky malého kamenolomu. Právě tam se těžil zlatonosný křemen a také tam našel jeden ze šťastných prospektorů vůbec největší kus křepického zlata - asi sedm centimetrů dlouhý, centimetr široký a necelé čtyři milimetry silný pokroucený plíšek. Jenže sláva bohatého naleziště brzy pohasla. Ačkoliv nadšenci usilovně lámali kámen a hledali pokračování zlaté žíly, ztratila se prostě beze stopy. Vypadalo to, jako by si příroda z lidí ztropila žert. Lom už nevydal ani jediné zlaté zrnko. Odborníci si s touhle záhadou lámali hlavu a vymysleli řadu různých teorií. Zvláštní je, že zlaté plátky a plíšky byly nalézány jen mezi nalámaným, rozdrceným kamením, ale nikdo je neviděl v kompaktní skále. Opravdu to vypadalo, jako by je do štěrku někdo schválně naházel. Nebo jako by tam odněkud spadly. Že by magie? Nebo zásah mimozemšťanů, kteří si chtěli vyzkoušet, co s lidmi vzácný kov udělá? Naše přední odbornice na keltskou problematiku Anna Bauerová přišla s osobitým řešením. Všimla si nenápadných pahrbků v okolí lomu a identifikovala je jako mohyly z doby halštatské (750 - 500 let před Kristem). Usoudila, že při odlamování lomové stěny mohla být rozrušena nějaká mohyla na vrcholu svahu a úlomky zlatých předmětů patřících k hrobové výbavě spadly dolů mezi drcený štěrk. A tak se stalo, že v Křepicích použili ke štěrkování silnice poklad dávného keltského knížete.
Rady zlatokopům
Vyluštili jste úkol pro doplnění posledního úseku plánu Cesta za pokladem (byl uveřejněn v ABC č. 4)? V příštím ABC č. 16 naleznete poslední seriál o pokladech a upřesníme v něm závěrečný úkol, jak se propracujete k celkovému znění tajenky z herního plánu. Všichni, kdo závěrečný úkol vyřeší, dostanou část pokladu, tajemnou neznámou minci. A navíc v ABC č. 16 vyhlásíme také finále celé soutěže. Už teď vám můžeme prozradit, že finálovým úkolem bude namalovat obrázek. Jaký, to se dozvíte právě v příštím ABC. Na autory deseti nejkrásnějších obrázků navíc čeká deset her SCRABBLE!
JAK ZÍSKAT HERNÍ PLÁN A PŘEDCHOZÍ ÚKOLY
Pokud vám chybí herní plán s pravidly nebo některý z předchozích úkolů, zašleme vám jejich černobílé kopie za poštovní známky v hodnotě 20 Kč. Známky posílejte na adresu redakce.
CESTA ZA POKLADEM - 12. ÚKOL
Zlaté plíšky
Dnešní úkol na vaší cestě za pokladem bude vyžadovat trpělivost srovnatelnou s hledáním drobných zlatých plíšků v hromadě štěrku. Z hromady na obrázku vyberte plíšky, které se tvarem shodují s těmi, které jsou seřazeny pod hromadou. Z písmen na plíšcích tak sestavíte heslo, které patří do posledního úseku cesty na mapě. Je to název jihočeského města, poblíž kterého se Křepice z našeho příběhu nacházejí.
Jan Smolík
