Minule jsme si poměrně podrobně popsali, jakým způsobem si můžete založit herbář trav. Prakticky stejným postupem lze zpracovávat i jiné druhy bylin, zejména takových, které nemají příliš silné nebo zdřevnatělé stonky (jako má např. divizna), mohutná dužnatá květní lůžka (špatně se herbářuje třeba slunečnice) nebo složitou stavbu květu (např. chrpa, zvonek či orlíček vylisováním zcela ztratí své charakteristické tvary). Mnohé květy při sušení také přicházejí o své typické barvy. Na vylisovaném květu často není možné ani přesně rozlišit důležité určovací znaky - např. tvar a počet okvětních plátků, tvar a počet tyčinek ap. Většinou je proto nutné zakládat do lisu rostliny, které už máte předem určené. Tato nutnost odpadá, rozhodnete-li se založit si herbář listů stromů, Listy stromů jsou dvourozměrné, jsou tedy pro herbářování zvláště vhodné. Než se do sbírání listů pustíte, všimněte si, jak na stromech rostou - protože je nebudete do herbáře zakládat i s větvičkou, musíte si předem zaznamenat, zda na větvích vyrůstají vstřícně, nebo střídavě (případně v jiném uspořádání - ve svazečkách, po dvojicích či trojicích ap.). Důležité je, abyste rozpoznali tvar celého listu, různé vícečetné a zpeřené listy musíte sebrat celé, nelze do herbáře založit jednotlivé lístečky. List musí mít nejen celou čepel, ale i celý řapík - jeho tvar, a hlavně koncová část, kterou je přirostlý k větvičce, patří k důležitým určovacím znakům. Poslední důležitá zásada je, že na složky herbáře, zejména v případě jednoduchých listů, nelepíte jen jeden list, vylisujte jich vždy několik z různých míst větve, neboť listy mají mírně proměnlivý tvar a velikost - trochu jinak vypadají listy u kmene a jinak např. listy koncové. Herbářová složka by tedy měla zachycovat jejich variabilitu.
| Tvary listů stromů: | |||||||
| složený, dlanitě dělený |
jednoduchý, pilovitý |
jednoduchý, celokrajný |
jednoduchý, dlanitolaločnatý |
složený, lichozpeřený |
složený, dvakrát zpeřený |
jednoduchý, laločnatý |
jednoduchý, peřenodílný |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
