Motorové sportovní lodě nejsou žádnou novinkou. Jakmile si lidé trochu ohmatali spalovací motory a po ulicích začaly jezdit první automobily, už vznikaly nápady, jak usadit spalovací motory do lodí a soutěžit. První doložený závod takovýchto člunů se konal v roce 1904, kdy loď s motorem Mercedes o výkonu 58 kW porazila dvacet soupeřů na trati z anglického Doveru do francouzského Calais (napříč kanálem La Manche). Později - v padesátých a šedesátých letech - se v USA a Anglii uskutečnilo mnoho maratonských (dálkových) závodů. Zápolení na volném moři ale postupně nahradily divácky zajímavější, a tudíž i populárnější soutěže v příbřežních vodách. Nejvíce závodů se v současné době koná u pobřeží Dubaje v Perském zálivu. Žije zde mnoho bohatých ropných magnátů, kteří na provozování těchto drahých podniků mají peníze.
Class One
Nejrychlejší a nejsilnější závodní lodě jezdí v kategorii Class One. Jsou to většinou katamarány dlouhé okolo patnácti metrů, řízené dvěma muži.
Na pravé straně lodi sedí pilot, který se stará o směr jízdy - jeho hlavní úlohou je bezproblémový a co nejrychlejší průjezd okolo bójí ohraničujících oba konce dráhy. Na levé straně, ve druhém kokpitu, sedí throttleman, ten v dokonalé souhře s pilotem jemně ovládá rychlost lodě (throttle je anglické označení pro škrticí klapku karburátoru). Throttleman musí udržovat člun v takové rychlosti, aby balancoval zádí s lodními šrouby na vrcholech vln, ale aby se při tom nepřevrhl. Pluje-li loď tak, jak má, dotýká se hladiny minimální plochou, motory překonávají malý odpor vody a plavidlo jede maximální rychlostí.
Dokonalé tvary
Konstruktéři při stavbě lodí kategorie Class One využívají nejnovější poznatky vědy, a není tedy divu, že závody těchto supersportovních člunů jsou jedním z technologicky nejpokročilejších motoristických sportů na světě. Na vývoji tvarů trupů pracují celé týmy návrhářů využívající při tom poslední informace o aerodynamice a hydrodynamice. Stavi-telé závodních člunů se vždy pokoušeli o co nejdokonalejší tvar lodi. První sportovní lodě měly poměrně jednoduchou jednotrupou konstrukci, postupně je ale nahradily dvoutrupé čluny - katamarány, které ve srovnání s klasickými loděmi překonávají podstatně menší odpor vody. Změnilo se i "pracoviště" jezdců - otevřené stanoviště bylo nahrazeno uzavřeným vodotěsným kokpitem, který by měl zajistit bezpečnost posádky i při převrácení lodi v rychlosti 240 km/h.
Drahá zábava
Složitosti a náročnosti stavby lodí Class One odpovídají také ceny těchto sporťáků - běžně se totiž pohybují v desítkách milionů korun. Z toho je zřejmé, že závodů se mohou účastnit jen ti nejbohatší. Na lodích jezdí jak sami milionáři a miliardáři (na startovních polích se objevilo i několik princů), tak profesionálové, kteří vítězí v jejich barvách.
Formule 1
Lodě třídy Class One jsou, kdybychom použili přirovnání k automobilovému sportu, velice rychlými závodními trucky, na vodní hladině najdeme ale i formuli 1. Vodní ef jedničky jsou osazeny motory o obsahu 2000 ccm a jezdí rychlostí až 200 kilometrů za hodinu. V podstatě všechny čluny F 1 jsou, stejně jako v kategorii Class One, katamarány. A nejsou to žádní drobečkové. Jejich délka se pohybuje okolo 6 metrů a díky obrovskému výkonu motorů připadá na jeden kilogram hmotnosti člunu (váží minimálně 390 kg) výkon jedné koňské síly (745 W). Loď formule 1 tak zrychlí z nuly na sto kilometrů v hodině za 3,5 sekundy, automobily F 1 dosahují této rychlosti asi za 3 sekundy.
Vodní pilot
Jedním z hlavních rozdílů mezi loděmi Class One a formule 1 je počet členů posádky - lodě F 1 řídí jen jeden člověk. Samotný závodní člun je postaven z velice pevného materiálu vytvořeného z kevralu a karbonových vláken. U lodí třídy F 1 se setkáváme s otevřenou i uzavřenou kabinou (záleží na konstruktérovi) - každý kokpit musí být ale osazen průhledným štítem (štít je vyrobený ze stejného materiálu jako u letounů F-14). Uvnitř kabiny se nachází sportovní sedačka vybavená bezpečnostními pásy a pro případ, že by se loď otočila na střechu, je pilot vybaven dýchací maskou. Je vidět, že konkurence vozů formule 1 si libuje ve zcela jiném živlu.
BEZPEČNOST NA VODĚ
Čluny formule 1 jsou vybaveny množstvím zařízeních chránícím život a zdraví pilota. Kromě věcí, které se používají i v automobilovém průmyslu - tedy airbagu a deformovatelné přídě, patří k nejzajímavějším bezpeč-nostním prvkům otvory v zadní části plováků. Těmi se totiž v případě nehody napustí do zádi lodi voda, záď se ponoří a příď s kabinou se dostane bezpečně nad hladinu.
