Ovšem ve slavném roce 2000 je ještě mnohem víc - je hlavním městem planety Země, městem, jehož jméno si zapamatují všichni lidé od rovníku po póly, od nuzných chatrčí po milionářské vily. Jistě tušíte proč - právě v Sydney se konají olympijské hry.
KAMENNÝ MOST
Jeden z nejkrásnějších přístavů světa v ústí řeky Parramatta dělí město na severní a jižní. Obě části spojuje tunel a pověstný kamenný přístavní most. Nejeden návštěvník města jistě vystoupí na jihovýchodní mostní pilíř, aby se rozhlédl po městě se čtyřmi miliony obyvatel. Během stoupání po dvou stovkách schodů narazí v mezipatrech na výstavní sály, kde se dozví vše o mostu a jeho stavbě. Zjistí, že je 503 metrů dlouhý, tedy kratší než Karlův most v Praze, ovšem s nájezdem je mnohem delší, 1149 m. Při stavbě bylo spotřebováno 95 tisíc kubických metrů betonu a 372 tisíc litrů laku. Most váží 52 tisíc tun. Stavěl se poměrně levně, neboť se tak dělo převážně v době světové hospodářské krize. Po osmi letech byl hotov roku 1932 a stál jen 20 milionů dolarů. Do roku 1988 zaplatili náklady na stavbu jeho uživatelé, neboť cestou do městského centra zaplatí mýtné ve výši dvou australských dolarů (asi 40 Kč). Po širší západní straně mostu s osmi jízdními pruhy o celkové šířce vozovky 49 m mohou jezdit i cyklisté. Úzká východní strana je určena jen pro pěší. Používají ji převážně turisté vystupující na vyhlídkový sloup, jenž je jedním ze čtyř stejných 89 m vysokých symetricky uspořádaných mostních pilířů, které mají více dekorativní než funkční účel. Mezi oběma páry pilířů se klene most tak vysoko, že pod ním mohou proplouvat plavidla čnící 53 metrů nad vodní hladinu. Zajímavostí jistě je skutečnost, že na stavbě mostu se podílely i Škodovy závody. Po mostě vedou i dvě železniční trati. Sydney má ale mnohem více dominant než starý most. Patří k nim televizní a vyhlídková věž Sydney Tower s vyhlídkovou galerií, ze které je krásný rozhled až k Modrým horám na západ od města. Více obdivovatelů bude mít kuriózní stavba Opery. Má v první řadě nevšední zastřešení, díky němuž je nejfotografovanějším divadlem světa. Říkává se mu zpívající plachetnice nebo pářící se mořské želvy s krunýři z perleťových mušlí či pár topících se francouzských jeptišek s čepci 67 metrů vysokými.
OPERA
Operu začal stavět již roku 1959 na poloostrově Bennelong dánský architekt Jörn Utzon, a to na místě bývalé přistěhovalecké kolonie z roku 1781. Zvítězil sice v konkurzu více než 230 architektů z celého světa, ale pro potíže technického a finančního rázu a intriky mezi příznivci a odpůrci stavby svého díla záhy zanechal. Dokončil je až kolektiv australských architektů v září roku 1973. Slavnostního zahájení - dávala se opera Vojna a mír od Sergeje Prokofjeva - se architekt Utzon nezúčastnil, zato přijela královna Alžběta II.
Opera nestála daňové poplatníky nic. Potřebných 100 milionů dolarů bylo výtěžkem celostátní loterie. Uvnitř jsou čtyři sály s vnitřní výzdobou z březového dřeva, které pojmou současně 5500 diváků. Více než divadlo s nevalnou akustikou je oblíbený koncertní sál s 2700 sedadly, kde je akustika naopak špičková. Ozdobou tohoto sálu jsou varhany s 10 500 píšťalami. V dalších sálech bývají plesy a filmová představení a v menších místnostech činoherní představení a výstavy. Ročně navštíví sály Opery přes 2 miliony diváků a stejný počet turistů si prohlédne celý areál. V průměru se koná osm akcí denně.
Jen na Štědrý den a na Velký pátek je budova uzavřena. K Opeře přiléhají restaurace, kavárny, bary a společenské salonky. Nejvyšší návštěvnost mívají koncerty a akce na operním náměstí. Tam se loučí statisíce Australanů se starým rokem a tam vítali i letošní rok se třemi nulami, pro Sydney tak významný.
Originální stavbou města je také tunel, procházející pod přístavem. Vznikl v době, kdy již nestačila kapacita vozovky na mostě. Začíná půl kilometru jižně od známé Opery a vychází na povrch při severním zakončení mostu.
OLYMPIJSKÝ STADION
Z mostního pilíře není možné dohlédnout k olympijskému parku v západní části města se stadionem (Stadium Australia). Rozkládá se na 760 hektarech Homebush Bay a stal se novou pýchou města. Jen 16 km od centra města vzdálený areál, zbudovaný na místě bývalého smetiště, hýří květy původní australské flóry. Byl připraven již devět měsíců před začátkem her. Stadium Australia pojme 110 tisíc diváků, tedy mnohem méně než velký strahovský stadion, ale více než stadiony v Los Angeles, Soulu a Moskvě. Po skončení her po drobných úpravách se do něj vejde 80 tisíc sedících diváků, jak bylo vyzkoušeno již v březnu 1999 při fotbalovém utkání. Organizátoři her očekávají příjezd asi 10 200 sportovců a 5100 členů jejich doprovodu. Ubytováni budou v olympijské vesničce, ze které jsou všechna sportoviště dosažitelná do 45 minut. Jedna z ulic nese jméno Emila Zátopka. Po skončení her a rozdání 300 medailových kolekcí se stane olympijské městečko součástí sídliště Newington.
HOTELY PRASKAJÍ VE ŠVECH
Uspořádání XXVII. letních olympijských her v největším městě nejmenšího kontinentu se pochopitelně neobejde bez problémů. Třeba kapacita 80 tisíc lůžek v městských hotelích nemůže stačit očekávaným 130 tisícům návštěvníků. Proto bude například 11 kotvících lodí přeměněno na hotely (asi 8 tisíc lůžek) a mnoho zájemců přijmou soukromí pronajímatelé ložnic. Doprava ve městě - očekává se až půl milionu lidí denně - bude bezplatná.
SORRY
Bojovníci za práva původního australského obyvatelstva a jejich zrovnoprávnění s bílými přistěhovalci a jejich potomky využívají publicity kolem olympijských her ke svému zviditelnění. Uspořádali jarní pochod po notoricky známém mostu, při němž se na obloze nad budovou Opery objevil letadlem psaný nápis "SORRY", kterým se jim bílí přistěhovalci a jejich potomci chtěli omluvit. Organizátoři her se obávají, aby se letitý spor v době konání her nevyhrotil do nepředvídatelných rozměrů.
ZAČAL TO JAMES COOK
Historie velkoměsta není nijak stará - delší rodokmen má u nás každá druhá vesnička. V zálivu Botany Bay, kde dnes Sydney stojí, přistál v roce 1770 cestovatel James Cook a založil tu přístav Port Jackson. Poblíž něj pak vznikla trestanecká osada. Z přístavu i osady zůstalo pramálo, vše překrylo nové město. To, co zbylo, je ale velice zajímavé. I mezi trestanci se totiž našli schopní architekti, například Francis Greenway, jenž postavil ve městě mnohé originální stavby. Japonské útoky za druhé světové války městu nijak neuškodily a to se postupně stalo jedním z nejmodernějších v Austrálii. V Sydney jsou nejvyšší budovy a nejrušnější noční život na celém kontinentu, 342 slunných dnů ročně, zlatožluté pláže Bondi a Manly, ráj všech surfařů, nádherná příroda se zajímavými zvířaty...
