Milí čtenáři,
tak se nám léto o prázdninách vrátilo. Píšu tyhle řádky v okamžiku, kdy rtuť na teploměru za oknem mé neklimatizované kanceláře vystoupila na 35 oC, přičemž uvnitř se mi krev vaří při daleko vyšších teplotách. Důvod? Bojoví psi. To se snad u nás z toho horka všichni dočista pomátli. Kam se podíváte, tam se o nich píše: zničit, zakázat, zahnat, vyhubit, omezit. Pitbuly, fily, mastify, stafordy, rotvajlery, dobrmany, úhlavní nepřátele lidstva. Do plynu a hotovo. Nebo při nejlepším do neprostupných výběhů či za mříže. Vrací se obehraná písnička - pes se ve městě trápí, pes se trápí s lidmi, pes se trápí vůbec, psy je třeba nemít, nebo chovat v ohradách jako koně (i to jsem četl!).
Že je nutné něco dělat je jasné. Ale s lidmi, majiteli, chovateli. Udělejme zákony, aby si velkého psa mohl pořídit jen ten, kdo prokáže nějaké znalosti. Dejme mu čas, aby psa naučil poslušnosti, a pak ho z toho přezkoušejme. Kdo projde, dostane povolení, ostatní pořádnou pokutu (když budou psa dále chovat). Ale na psy nesahejte, ti za nic nemůžou, na vině je nezodpovědný člověk.
Á propos, když chtějí zakazovat vybraná plemena, jak dokážou, že se nejedná o křížence, voříška, který se náhodou podobá pitbulovi? To fakt nevím, ale vím, že takhle se bude bránit každý.
Příjemné babí léto přeje
Sdílej
18. září 2000 • 01:00 Vyšlo v ABC 19/2000
