Mosty v řadě případů výrazně ovlivňují vzhled krajiny. Původně sloužily pouze k místnímu převedení cest přes přírodní překážky, dnes umožňují plynulou, bezpečnou a ekonomickou dopravu po celých kontinentech. Musí však vyhovovat i ekologickým a estetickým požadavkům.
První mosty byly dřevěné, kamenné či zděné z cihel, v některých exotických zemích např. i provazové či liánové. Dnes se mosty stavějí převážně z betonu nebo oceli. Který z těchto dvou materiálů je vhodnější, záleží především na typu a určení stavby. V současnosti se v řadě případů oba tyto materiály kombinují. Stále častěji se stavějí mosty železobetonové nebo z předpjatého betonu, což je konstrukce betonovaná do bednění s ocelovou výztuží, dodatečně předpínaná ocelovými lany nebo drátovými kabely. V moderním mostním stavitelství se začínají uplatňovat i méně obvyklé materiály, jako např. vysokopevnostní betony, lehké betony z umělého kameniva či kompozitní neboli vícesložkové betony.
Jak se staví most
Stavba mostu začíná jeho založením, tedy vybudováním základů. Jsou-li k tomu vhodné podmínky, tedy je-li základová půda dostatečně únosná, betonují se ve stavebních jámách základy pilířů tzv. plošně, čímž se přenáší váha mostu na větší plochu půdy a stavba získává lepší stabilitu. V případě pilířů umístěných ve vodě se jejich základy provádějí převážně ve stavebních jímkách. To jsou vodotěsná hrazení složená ze štětovnic z tvarovaného ocelového plechu, jež lze mezi sebou vzájemně spojovat a jež jsou postupně zaráženy do dna řeky.
Není-li pro stavbu dostatečně únosná základová půda, provádí se založení hlubinné na zatloukaných nebo vrtaných pilotách. Piloty jsou železobetonové sloupy zarážené co nejhlouběji do dna. Jsou-li základy mostu pod hladinou spodní vody, provádí se založení na spouštěných, tedy kopaných studních, které se betonují bez ohledu na to, zda je v nich voda či ne. V některých případech, dnes již výjimečně, se při hlubinných pracích na stavbě základů používají spouštěné kesony (potápěčské zvony) větších rozměrů. Při stavbě mostních pilířů v moři se většinou spodní konstrukce základů prefabrikují (předem vyrábějí) a na místo osazení se následně zaplavují.
Do výšky
Pilíře, tedy sloupy podpírající vlastní mostovku, se obvykle betonují do překládaného nebo posuvného bednění. To znamená, že se postaví část bednění, zalije se betonem a po ztvrdnutí betonu se bednění posune výš. V některých případech se používají duté železobetonové prefabrikáty skládané na sebe, jejichž vnitřek se vylije betonem, čímž se pilíř vyztuží.
Nosné konstrukce mostů se stavějí obvykle jako trámové, nebo v případě překonávání hlubokých údolí obloukové.
Betonové konstrukce trámových mostů se mohou stavět několika způsoby. Buď betonáží na pevných skružích, což je podpěrné lešení po celé délce mostu, nebo betonáží na posuvných skružích, které se postupně vysouvají a most se staví po menších částech. 
Nejnověji se používá tzv. letmá betonáž po lamelách, což znamená, že hotová část mostu vždy nese pojízdné bednění (betonážní vozík) nové části a po ztvrdnutí betonu se toto bednění posune dál. Takto se postupuje z obou stran mostu současně, až se uprostřed obě pracovní skupiny setkají.
Konstrukce obloukových mostů mohou být z oceli nebo železobetonu. Betonové oblouky se stavějí podobně jako trámové mosty na pevných či posuvných podpěrných skružích, nebo letmou betonáží po lamelách.
Jiné technologie
Kromě monolitických mostů, tedy mostů, které jsou z jednoho kusu, se stavějí mosty z menších částí.
U malých rozpětí se uplatňují konstrukce z podélných prefabrikovaných nosníků, které jsou pomocí jeřábu jednoduše položeny na pilíře. U mostů středního rozpětí se používá technologie letmého montování z příčně dělených prefabrikátů postupně připínaných ke konstrukci.
Mosty velkých rozpětí se stavějí buď jako visuté, kdy je mostovka nesena pomocí řady svislých lan spojených s hlavními nosnými lany, nebo jako zavěšené, u nichž je mostovka zavěšena kabelovými závěsy přes pylon. Pylony jsou věžovité nástavby mostních pilířů vysoko převyšující mostovku, které pomocí lan nesou celou váhu mostu.
V současnosti se nejčastěji stavějí mosty z předpjatého betonu, kde železobetonová konstrukce je přepnuta lanovými kabely vedenými buď uvnitř, nebo vně stavby. Stlačením, tedy předepnutím betonových dílů se most zpevní a vyztuží. Vypadá to asi tak, že se mostem složeným z prefabrikátů podélně provlečou připravenými otvory silná kabelová lana, která se potom napnou.
Ocelové mosty
Ocelové mosty menších rozměrů se většinou montují na předmostích, tedy na pevné zemi v těsné blízkosti místa svého určení. Hotová konstrukce mostu se vysouvá do konečné polohy pomocí hydraulických válců. V minulosti se spoje ocelových konstrukcí převážně nýtovaly, dnes se většinou svařují nebo šroubují.
VYBAVENÍ MOSTU
Součástí každého mostu je jeho vybavení, především kvalitní izolace zajišťující jeho dlouholetou trvanlivost. Většinou se používají natavovací asfaltové pásy nebo izolace roztíraná ze speciálních izolačních hmot. Každý most musí být řádně odvodněn a oddilatován, tedy zajištěn proti popraskání při měnící se teplotě. V neposlední řadě musí být zajištěn ochrannou konstrukcí, jako jsou zábradlí či svodidla.
