Když v roce 1937 vjely první vozy na nově otevřený most Golden Gate, vedoucí z amerického San Franciska do Kalifornie, mohly se jejich posádky cítit, jako když vstupují z obyčejného světa do země zaslíbené. A svým způsobem to tak i bylo. Kalifornie, americký stát s velmi teplým klimatem, začínal v této době právě ekonomicky vzkvétat. Většina mladých chudých lidí, snících americký sen o velkém zbohatnutí, směřovala právě do Kalifornie, kde byla nejen spousta pracovních příležitostí, ale také zde holywoodské filmové ateliéry co chvíli hledaly nové talenty. San Francisko, oddělené od tohoto dění mořským zálivem, stálo poněkud v ústraní. Proto v roce 1933 začaly práce na stavbě 2824 m dlouhého visutého mostu z oceli, který měl záliv překlenout. Protože se jednalo o výjimečné místo, měla to být i výjimečná stavba, před níž by se každému v posvátné úctě tajil dech. To se bezesporu podařilo. Most Golden Gate (Zlatá brána) ještě dlouhá léta po svém uvedení do provozu kraloval mezi visutými mosty s největším rozpětím pylonů nesoucích nosná lana. Pylony mají i na dnešní poměry úžasnou výšku 227,4 m a rozpětí mezi nimi je 1280 m. Ve výšce 67 m nad vodou je 27 m široká mostovka s šestiproudou dálnicí, která visí na ocelových lanech o průměru 90 cm. Golden Gate se stal symbolem San Franciska a po celém světě se proslavil nejen svými rozměry a pověstmi o nepřetržitém natírání jeho konstrukce, ale i proto, že se stal oblíbenou kulisou amerických filmařů.
Suchou nohou přes moře
Věhlasnosti Golden Gate už asi těžko nějaký most dosáhne, i když jsou dnes stavby mnohem větší a používají se modernější technologie. Otevření nových obřích mostů bývá událostí většinou jen pro ty země, kterých se to bezprostředně týká, což jsou většinou přímořské či ostrovní státy.
Pro příklad nemusíme chodit daleko. Letos začátkem července byl slavnostně otevřen ocelový most přes úžinu Öresund, oddělující Dánsko a Švédsko. Dánsko je tvořeno poloostrovem a řadou větších či menších ostrovů. Na největším z nich, Sjaellandu, leží i hlavní město Dánska - Kodaň. Toto město se rozkládá u úžiny Öresund a právě odtud vede nové spojení se švédským městem Malmö, vzdáleným 18 km za mořem. Propojení obou břehů se skládá ze 430 m dlouhého, uměle vytvořeného poloostrova na dánské straně, navazujícího na 3510 m dlouhý podmořský tunel, který ústí na umělý ostrov dlouhý 4055 m. Odtud vede až do Malmö most o délce 7845 m.
Vzhledem k velmi husté lodní dopravě zde nebylo možné postavit po celé délce trámový most na pilířích. Ve střední části je proto most zavěšen mezi dvěma 203,5 metru vysokými pylony, vzdálenými od sebe 490 m. Dvoupatrová mostovka se čtyřmi proudy dálnice nahoře a dvoukolejnou železniční tratí dole je 57 m nad hladinou.
Po mostě denně přejede 280 vlakových souprav a nespočet aut. Dříve zde dopravu zajišťovaly trajekty a vznášedla.
Jeden ostrov - dva obři
Z druhé strany ostrova Sjaelland stojí již tři roky neméně slavný mostní komplex, zajišťující spojení s jiným dánským ostrovem jménem Funen. Vede přes úžinu Störe Belt a podobně jako u Öresundu je přemostění rozděleno na několik částí. Západní most, vedoucí z ostrova Funen na malý ostrůvek Sprogo uprostřed úžiny, je 6,6 km dlouhý. Jeho konstrukce je trámová, stojí na pilířích a vede po ní dálnice i železnice. Na ostrůvku Sprogo se železnice odděluje a dál vede osmikilometrovým tunelem. Dálnice pokračuje po východním 6,8 km dlouhém visutém mostě, jehož pylony jsou 254 m vysoké a rozpětí mezi nimi je 1624 m. Mostovka visí ve výšce 75 m nad mořem.
V zemi vycházejícího slunce
Opravdovými mistry ve stavbě mostních komplexů jsou Japonci. Japonsko se rozkládá na čtyřech velkých ostrovech s řadou drobných ostrůvků, a tak skýtá pro architekty mostů spoustu příležitostí. Mezi hlavním ostrovem Honšú a menším, jižněji položeným ostrovem Šikoku stojí hned několik mostů, které mají přívlastek nej.
Prvenství mezi visutými mosty v současnosti drží most ocelové konstrukce Akaši Kaikjó, postavený v roce 1998. Jeho pylony jsou 282,8 m vysoké a rozpětí mezi nimi je 1991 m. Celková délka dvoupodlažního mostu klenoucího se přes průliv Akaši mezi ostrovy Honšú a Awaji je 8,8 km.
Mezi nejvýznamnější stavby spojující Honšú a Šikoku patří soustava mostů Niši Seto. Dálnice zde vede přes sedm ostrovů, vzájemně pospojovaných mosty různých konstrukcí jako korálky na šňůrce.
Součástí tohoto komlexu je i v současnosti největší zavěšený most na světě, Tatara Bridge, dokončený v roce 1999. Má dva 220 m vysoké pylony ve tvaru obráceného Y. Rozpětí mezi nimi je 890 metrů a délka celého mostu je 1480 m.
Obr v Francii
Tatara Bridge sebral prvenství francouzskému zavěšenému mostu Normandia, vedoucímu přes řeku Seinu v jejím ústí do moře. Ten byl postaven v roce 1995 a stejně jako jeho japonský protějšek má dva pylony ve tvaru obráceného Y. Výška pylonů je 215 m a jejich základy sahají až do hloubky 50 m pod zem. Rozpětí mezi pylony je 856 m a délka celého mostu činí 2141 m.
Nejširší, nejvyšší, nejdelší
Most s nejširší mostovkou stojí v australském Sydney a jmenuje se Harbour Bridge (Přístavní most). Jedná se o obloukový most ocelové konstrukce (část této oceli pochází z Československa) postavený v roce 1932. Na šířku měří 48,8 m a má osm jízdních pruhů. Tento 503 m dlouhý most klenoucí se přes mořský záliv patří k nejvýznamnějším stavbám Austrálie. Most s nejvýše položenou mostovkou vede přes řeku Arkansas v americkém státě Colorado. Jedná se o pěší most, který je zavěšen ve výšce 321 m nad hladinou. Je dlouhý 268 m a byl postaven v roce 1929. Dvě nejdelší soustavy viaduktů na světě, vedoucí přes jezero Second Lake v americké Louisianě, byly postaveny v roce 1956 a 1969. Vzájemně na sebe navazují a každá z nich měří téměř 38,5 km.
Cik-cak
O tom, že nemusí všechny mosty vypadat stejně, svědčí zbrusu nový brazilský projekt Mosteiro Bridge, jehož stavba byla zahájena letos v červnu a má být dokončena v roce 2002. Povede přes South Lake v Brazílii. Bude mít tři 240 m dlouhé oblouky, postavené vždy napříč mostu, na nichž bude zavěšena mostovka o celkové délce 1200 m. Výška mostu bude 60 m.
