Pudlové

Nejen proto, že patří k nejoblíbenějším a na celém světě nejrozšířenějším, ale také pro jejich obrovskou variabilitu. No řekněte sami, co si představíte, když se řekne "pudl"? Většina z vás asi kudrnatého pejska malé či střední velikosti. Ti zkušenější však vědí, že existují také velcí čili královští pudlové, kteří si svými rozměry téměř nezdají s německými ovčáky! A co barva? Máte před očima pejska bílého, černého, nebo snad hnědého, stříbrného, meruňkového či dokonce dvoubarevného? Záleží asi na vaší osobní zkušenosti, protože všechny výše uvedené barvy se u pudlů uznávají a dokonce vznikají nové, jak o tom svědčí případ černobílých a černotříslových pudlíků, hitu posledních let. Ale ani na tom ještě není dost. Pro toto plemeno typická kudrnatá srst může mít buď podobu nadýchaných kadeří, nebo zavěšených splývavých provazců (tzv. šňůrový pudl). A co s ní dovedou provést šikovné ruce zkušených psích kadeřníků! Pudl by snad ani nebyl pudlem bez pro plemeno typické úpravy srsti. I když se na ulicích i na neoficiálních soutěžích setkáváme s desítkami a stovkami variant, na výstavách se povolují jen tři (resp. čtyři) střihy: klasický lví střih s nakrátko ostříhanou zadní částí těla včetně nohou s výjimkou páru "bambulek", jeho mírnější variantu anglický střih s manžetami a náramky na zadních nohách, moderní střih, kde se vyholení nebere tak doslova a pro štěňata mladší jednoho roku puppy clip (štěněcí střih). Zvláště klasický lví střih někdy u nezasvěcených budí pohrdavé úsměšky o salónních krasavcích. Ale pozor, nejedná se o výmysl kadeřníků, kteří už nevědi, co by. Naopak, jde o prastarou ryze účelovou úpravu srsti všech vodních psů, která jim měla usnadňovat plavání. A věřte tomu, nebo ne, do bratrstva loveckých vodních psů pudl svým původem nad všechnu pochybnost patří. Předkové pudlů nelíhali na gaučích a na divanech, ale byli úspěšně využíváni k lovu vodního ptactva, zvláště pak k jeho přinášení z ledové vody. Když zrovna nebyla lovecká sezómna, osvědčovali se i při pasení ovcí a při mnoha dalších úkonech. V této všestranné využitelnosti snad můžeme hledat kořeny příslovečné pudlí učenlivosti a inteligence, která se později mnohokrát osvědčila v různých cirkusech a varieté a jíž pudlíci své majitele překvapují dodnes. Skutečně bychom jen stěží mezi společenskými psy hledali plemeno, které se rychleji a raději učí. Jistě i to je vedle nesporně atraktivního a v psí říši neobvyklého zjevu hlavní důvod neutuchající obliby pudlů a pudlíků všech barev a velikosti (i když těch větších vždy bylo méně). Pudl je pes téměř pro každého - pro rodiny s dětmi i staré lidi, pro sportovce i turisty, pro mladé i staré. Nehodí se jen pro zapřisáhlé nepřátele kadeřnických salónů, protože jednou za čas pudl k holiči prostě musí!