Příběh začíná docela jednoduše. Hlavní hrdina Jelcin jde se svou milou z divadla a náhle na něj z tmavé uličky vyskočí tajemný kdosi a šup, lítají blesky, rvačka a jeho společnice zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Jelcin se diví, diví a najednou se ocitne nahatý uprostřed nějaké rokle. Co bude následovat dál, je už jenom na vás - na vaší zvídavosti, šikovnosti a kombinačních schopnostech. Vyskytují se zde všechny klasické adventuroidní znaky - sbíráte předměty, mluvíte s lidmi, otevíráte sudy, přelstíváte piráty a utkáváte se s tajemnými bytostmi...
Logická hra
Hlavní hrdina na vás promlouvá hlasem Jiřího Lábuse, je možné si zapnout i titulky. Hra je nezáludná, což znamená, že nemusíte přemýšlet nad nesmyslnými řešeními a ani se vám nestane, že jste někde něco zapomněli a už nemůžete zpátky. Na všechny věci lze přijít logicky a některá řešení, třeba s šátkem "koprfílďákem", jsou i vtipná. Jelcin také nenápadně napovídá. Ztracený ostrov nenabízí pouze jedinou linii příběhu, cest k rozuzlení je více, což ale není žádné novátorství (vzpomeňte na famózního Indiana Jonese).
Nic světového
Co se týče grafického zpracování, tak se hra pohybuje někde na úrovni (a v některých částech i pod úrovní) staré dobré Legend of Kyrandia. Je to docela škoda, protože třeba Broken Sword (který také není žádnou novinkou) měl grafiku nádhernou. Proč to tedy u nás nejde?
Obecně vzato z malého českého pohledu, Ztracenému ostrovu nelze vytknout hratelnost, zábavu ani linii příběhu. Světová měřítka jsou však úplně jinde. Chtělo by to vylepšit grafiku (je jasné, že se to snadno říká a daleko hůře udělá), a hlavně něco udělat s tím podivným druhem rádoby humoru, který pouze kazí atmosféru hry. S Jiřím Lábusem je to vcelku snesitelné, ale stejně si myslím, že do pirátských příběhů jméno Jelcin ani řeči o Rambovi nepatří.
Přesto všechno hru doporučuji všem příznivcům dobrodružného žánru, protože dobrých adventur v češtině je žalostně málo a Ztracený ostrov je takový zlatý střed pro všechny.
