V roce 1954 se podařilo vybudovat dvojúsekovou visutou kyvadlovou lanovku z proslulého francouzského horského střediska Chamonix na 3848 m vysoký skalní štít Aiguille du Midi v masivu nejvyšší evropské hory Mont Blancu. Druhý úsek této dráhy od mezistanice Plan des Aiguilles po Aiguille du Midi překonává na šikmé délce 2867 m bez jediné podpěry převýšení 1474 m. Na samý vrchol vede svislý výtah ve skále. Ve své době zdejší lanovka držela rekord nejen co do volného rozpětí lan bez podpěry, ale i v největším výškovém rozdílu, překonaném jedním poháněcím úsekem. Po její celkové rekonstrukci v roce 1991 patří i k lanovkám nejrychlejším - kabiny se 66 cestujícími sviští k Aiguille du Midi rychlostí 45 km/h.
Roku 1958 na tuto lanovku navázala pět kilometrů dlouhá kabinková lanovka Vallée Blanche, jejíž trasa vede vysoko nad ledovci v nadmořských výškách 3400 až 3800 m. Na celé trase byl v moři ledu jen jediný výběžek skály, kde byla zřízena průjezdní mezistanice, plnící zároveň i funkci podpěry. K překonání zbývajících 3290 m vodorovné délky bylo potřeba vložit ještě alespoň jednu podpěru. Na zvolna se pohybující ledovec se podpěra potřebné výšky postavit nedala, a tak ji konstruktéři museli zavěsit na tři pomocná lana napnutá příčně k trase lanovky mezi dvěmi sousedními skálami vzdálenými od sebe 320 m. Dnes už konstruktéři lanovek dokáží stavět "plovoucí" podpěry i přímo na ledovci.
Nej
Nejvyšší v Evropě je lanovka vedoucí na vrchol Malého Matterhornu ve švýcarském Zermattu. Její dvě stomístné kabiny překonávají na 3835 m šikmé délky převýšení 891 m. Evropský primát drží i volné rozpětí lan mezi podpěrou č. 3 a vrcholovou stanicí - 2885 m. Vrcholová stanice je ve výšce 3820 m n. m., rovněž zde na samotný 3883 m vysoký vrcholek vede svislý výtah. Visutá lanovka s největší kabinou pro přepravu osob je ve švýcarském středisku Samnaun. Na 2270 m dlouhé trati jezdí dvě dvouposchoďové kabiny, z nichž každá pojme 180 + 1 cestujícího. V dolním patře je místo pro 115 a v horním pro 65 cestujících plus jednoho průvodčího.
Nejstrmější
Nejstrmější osobní visutou lanovkou je švýcarská lanovka Stechelberg - Mürren, dosahující v nejstrmější části trati sklonu 168,82 %. Tento údaj znamená, že na jednom metru vodorovné délky překonává v daném úseku 1,688 m převýšení! Lanovka slouží převážně přepravě nákladu, lze jí však vozit i cestující. Nejstrmější čistě veřejná osobní visutá lanovka byla v provozu na trase Pierres-Pointes - Cabane des Diablerets ve Švýcarsku a dosahovala maximálního sklonu 156 %. Od roku 1999 ji nahradila nová lanovka, která strmý úsek trati překonává jediným rozpětím lan s mírnějším sklonem. Nejstrmější veřejnou pozemní lanovkou je rakouská lanovka k Pasterzenskému ledovci u grossglocknerské silnice s maximálním sklonem trati 90 %, neveřejná pozemní lanovka Limberg-West pro přepravu zaměstnanců vysokohorských elektráren skupiny Kaprun dosahuje sklonu dokonce 119 %.
Havárie lanovek
Lanovky jsou velice bezpečným dopravním prostředkem a k jejich haváriím dochází jen velmi zřídka. Pokud k nim přesto dojde, jsou vždy podrobně zkoumány příčiny. Výsledky těchto průzkumů nezřídka vedou ke změně problematických konstrukčních řešení nově budovaných, ale i rekonstruovaných lanovek.
Příčinou havárie lanovky nemusí být vždy jen technická závada nebo nepříznivé povětrnostní podmínky. V historii jsou známy i tři případy kolize letadla s lany lanovek.
Lanovku na horu Cermis v italském Cavalese lze právem označit za prokletou. Neuvěřitelnou shodou dvou nešťastných náhod se zde stala v roce 1976 co do počtu usmrcených osob (42) největší havárie v historii lanové dopravy a o 22 let později druhá největší nehoda (20 obětí). Zatímco v roce 1976 byla příčinou technická závada, tragédii v únoru 1998 způsobil pilot americké stíhačky, který při nedovoleném podlétání lanovky zavadil svým letadlem o lana. Náraz, který způsobil přetržení lan a pád lanovky, poškodil letadlo jen nepatrně.
V roce 1976 bylo příčinou zřícení plně obsazené kabiny cavaleské lanovky přetržení nosného lana. K tomu došlo tak, že pohybující se tažné lano se ve volném rozpětí trati nad řekou Avisio přehouplo přes nosné lano a při rychlosti 10 m/s je přeřezalo jako pila. K neštěstí by zřejmě nedošlo, kdyby tehdy řádně fungovalo zabezpečovací zařízení.
Pilot francouzské stíhačky způsobil v roce 1961 havárii lanovky Vallée Blanche. Došlo k přetržení jen tažného lana a k pádu jedné skupiny kabinek, v nichž našlo smrt šest cestujících. Přetržený konec tažného lana se omotal kolem nosného lana, zastavil tím další pohyb lanovky a zabránil havárii zbývajících 33 kabinek.
Katastrofy v Tatrách
Lanovkové katastrofy se nevyhnuly ani Vysokým Tatrám. V září 1973 sjížděla kabina s 25 cestujícími ze Skalnatého Plesa do Tatranské Lomnice. V důsledku přetržení napínacího lana nosného lana v mezistanici Štart došlo k pádu kabiny, vzdálené asi 130 m od Skalnatého Plesa. Kromě osmi těžce a osmi lehce zraněných cestujících (jedna těžce zraněná žena později následkům zranění podlehla) došlo i ke značnému poškození zařízení lanovky, především mezistanice Štart. Příčinou nehody bylo zanedbání předepsaných kontrol a použití lana nevhodné konstrukce.
Další nehoda se stala v roce 1992 na sousední kabinkové lanovce nedaleko místa předchozí havárie. V důsledku technické závady na spínacím aparátu kabinky zároveň s nefunkčností příslušného zabezpečovacího zařízení došlo k vyjetí nepřipojené kabinky ze Skalnatého Plesa na trať, svažující se směrem k Tatranské Lomnici. Kabinka zrychlovala svou jízdu a u nejbližší podpěry narazila do kabinky jedoucí před ní. Po nárazu obě kabinky spadly na zem a v jejich troskách zahynuli čtyři cestující.
NEJVÝŠE A NEJNÍŽE
V roce 1959 byly z venezuelské Meridy postaveny čtyři na sebe navazující úseky kyvadlových lanovek na hřeben And ke štítu Pico Espejo do nadmořské výšky 4766 m, tedy přibližně do výšky evropského Mont Blancu. Poslední úsek lanovek drží hned dva rekordy - kromě toho, že je nejvyšší lanovkou pro přepravu osob, je zde i největší volné rozpětí lan bez podpěry - 3010 m.
Naopak nejníže položená lanovka vede k vykopávkám biblické Massady v poušti u Mrtvého moře v Izraeli. Její dolní stanice je 257 m pod úrovní hladiny moře a horní stanice je ve výšce 33 m pod úrovní moře.
