"Pes do paneláku? Chudák!" Přesně taková je nejčastější reakce lidí na problematiku soužití psa a člověka na moderních sídlištích. Odpovídá však tento běžný názor pravdě? Je držení psů v moderních lidských "králíkárnách" skutečně pouhým trápením zvířat? Jistě ne. Tento pohled je velice zjednodušující, a když ne vysloveně nepravdivý, pak určitě příliš zkreslený.
Pes je od přírody vysoce společenská bytost. Jeho první a nejsilnější potřebou je touha být v co nejtěsnějším kontaktu se svou smečkou. Ten, kdo mu to odpírá, proviňuje se nejhrubším možným způsobem na jeho psychice. A je úplně jedno, zda ve městě, nebo na vesnici. Pes, který je nucen trávit celý svůj život na izolovaném dvorku stranou od lidí či dokonce u boudy na řetězu, je skutečný chudák. Ale i pes, který musí být denně sám v bytě deset či více hodin a na kterého si jeho majitelé neudělají čas ani po příchodu z práce, je politováníhodná trpící bytost.
Naproti tomu pejsek, jemuž je dopřáno žít uprostřed rodiny, kterého všichni mají rádi a jenž je nucen o samotě strávit nejvýše pár hodin dopoledne, než děti přijdou ze školy, je šťastný. Pokud se navíc jedná o některé z tzv. pokojových plemen psů, vůbec mu nevadí, že musí většinu svého života trávit na několika málo desítkách metrů čtverečních, že na procházky má vyhrazen nevelký park a že do skutečné přírody se dostane nanejvýš o víkendu. Když je venku nevlídně, je ochoten se občas spokojit jen s honičkou kolem stolu nebo s pranicí jen tak naoko s páníčkem na koberci. Spokojeně si žije uprostřed své náhradní smečky, radostně se podílí na všech jejích aktivitách, nutí ji ke zdravějšímu životnímu stylu a přináší všem jejím členům dobrou náladu a duševní pohodu.
Samozřejmě, není to zadarmo. Držet si psa v panelovém domě je pro člověka bezpochyby mnohem náročnější než mít ho někde na vesnici venku na zahradě. Každodenní procházky, základní výcvik i přizpůsobení živého tvora zásadám bezproblémového života ve velké lidské aglomeraci - to všechno vyžaduje dostatek času i energie. Na druhé straně vztah, který se mezi člověkem a psem vytvoří při tomto způsobu soužití, bývá těsnější než kterýkoliv jiný. Věřte, že většina vesnických psů by se svými městskými kolegy měnila od hodiny. Jen kdyby dostala tu možnost!
PSI VHODNÍ DO PANELÁKU
čivava
japonský čin
pekingský palácový psík
mops
čínský chocholatý pes
bišonci
francouzský buldoček
kavalír a king Charles španěl
papillon
pudl
ši tzu
lhasa apso
pražský krysařík
moskevský toy terié
