Kdy to začalo
Již v 17. století byly početně nacházeny zkamenělé kosti dinosaurů. Ovšem až v roce 1822 britský sběratel Gideon Mantell (1804 - 1892) určil, že se jedná o pozůstatky obrovských pravěkých plazů. Podle svých nálezů jako první vytvořil model dvanáctimetrového Iguanodona ("leguánozubce"). Nálezů dinosaurů přibývalo a jejich rekonstrukce vyvolaly senzaci (pojmenování dinosaurus použil až v roce 1832 Richard Owen /1804 - 1892/, následovník Cuviera - v překladu jde o příšerné ještěry). Dinosauři se na mnoho let stali tématem číslo jedna všech novin a časopisů a není se čemu divit. Byli obrovští, neznámí, z dávné minulosti a přitom pokročilejší než soudobí plazi. Dobové rekonstrukce samozřejmě zdaleka neodpovídaly skutečnosti, ale přesto byly v ledasčem pravdivé. Mnohé modely byly tvrdě kritizované jako protináboženské a například před výstavou v Central parku v New Yorku kdosi všechny sochy dovezené z Londýna zničil ještě v sochařské dílně.
Jurský park
Dinosauři se na špičce popularity drželi nepřetržitě, i když nálezy obřích kosterních pozůstatků někde v USA nebo Mongolsku poněkud zevšedněly. Vše posunul o značný kus kupředu projekt slavného hollywoodského režiséra Stevena Spielberga se všeříkajícím názvem Jurský park. Možná si nikdo neuvědomil, že v prvním dílu byli pohybující se dinosauři na plátně pouhopouhých sedm minut, což z pohledu devadesátiminutové projekce bylo méně než 10 % času, ale i tato krátká doba působila jako bomba. Snad poprvé jsme měli možnost vidět dinosaury "jako živé", dokonale animované v hollywoodských studiích díky nejmodernější technice. Poprvé jsme si - po desítkách neumělých filmových pokusů, táhnoucích se snad od počátků kinematografie - mohli představit, jak asi dinosauři žili, pohybovali se, lovili. Vše bylo pochopitelně podřízeno úspěchu akčního filmu, dramatické scény převýšily informační hodnotu, ale i ti nejzarytější odpůrci takovýchto filmů z řad přírodovědců museli být unešeni.
Putování s dinosaury
Od časů prvního Jurského parku se rok za rokem posouvá animační technika kupředu neuvěřitelným tempem. Soudobý vrchol - alespoň z pohledu možností věrně poskytnout obraz doby, kterou neznáme a rekonstruujeme jen z posbíraných střípků - představuje seriál britské televize BBC Putování s dinosaury. Od 31. 10. 2000 po šest úterních večerů mohou všichni zájemci sledovat - jak uvádějí autoři - největší věc v televizi za posledních 200 milionů let.
Srovnání s Jurským parkem je zřejmě nevyhnutelné. Ředitel oddělení počítačové animace společnosti FrameStore Mike Milne, který vedl tým animátorů, říká: "Přestože Jurský park je ve filmovém průmyslu velice ceněný a nastavil všem určitou laťku, tak my jsme se hned na začátku natáčení rozhodli, že Putování s dinosaury bude vypadat a působit zcela jinak, protože se jedná o dvě naprosto odlišné věci. Putování s dinosaury se natáčelo ve stylu dokumentu o divoké přírodě, v kterém divák sleduje dinosaury během jejich normálního života v přirozeném prostředí. Neměla to proto být žádná hrůzostrašná monstra, která pronásledují lidi."
Seriál zachycuje 155 milionů let prehistorie. Vznikl díky šťastnému spojení přesných vědeckých poznatků a nadšení autorů z nejpodivnějších tvorů, kteří kdy spatřili tento svět. Vedle známých druhů jako tyrannosaurus, diplodocus nebo stegosaurus diváci poznají neznámé skupiny, které sehrály ve vývoji více i méně důležité role. Třeba hrůzostrašné mořské plazy liopleurodony nebo největšího obra, který kdy létal v ovzduší, ornithocheira. Snad ještě cennější je ovšem skutečnost, že autoři seriálu představují krajinu a klima tak, jak vypadala právě v éře dinosaurů. Krajina není animovaná, je většinou skutečná a filmaři sjezdili celý svět, aby našli oblasti co nejpodobnější těm prehistorickým. Natáčelo se v araukáriových lesích v Chile, mezi stromovými kapradinami na Novém Zélandě i v sekvojových lesích Kalifornie. Na seriálu spolupracovalo přes sto odborníků a vědeckých pracovníků, a proto jsou zde uplatněny nejnovější vědecké poznatky.
Ani odborníci neuměli mnohdy odpovědět na otázky autorů seriálu. Jak se dinosauři pářili? Jak močili? Jak vypadal jejich trus? Přesto právě tohle v seriálu nechybí. Uvidíme páření tyrannosaurů, močícího postosucha a nefalšovaný dinosauří výkal, vyrobený z pilin, lepidla na tapety, barviv a vody.
KLÍČOVÁNÍ
Základní technika, používaná v seriálu Putování s dinosaury i ve filmu Dinosaurus. Natočená krajina a vegetace se použijí jako popředí a dodávají záběrům hloubku a perspektivu. Podle pečlivého scénáře se dělají vlny na hladině (pomocníci házeli do vody kameny) v místě, kde bude animovaný dinosaurus pít nebo přecházet vodní tok, hýbá se větvemi (pomocníci v korunách stromů větve ovládali provazy) atd. Všechny úhly pohledu a velikost zvětšení jsou dopředu pečlivě propočítány tak, aby pozadí odpovídalo velikosti animovaných dinosaurů. Animovaná zvířata jsou umísťována do natočeného prostředí, dotvářejí se stíny, mění se barvy těla (vytváří se iluze procházení slunečními paprsky) atd.
