Hotel s výhledem na Zemi

Už víte, kam byste chtěli jet na prázdniny? Na výběr máte spoustu míst. Najdete mezi nimi i taková, kam dříve jezdili jen dobrodruzi, a teď tam může skoro každý - Afrika, Austrálie nebo Antarktida. Co třeba Měsíc? Takový čtrnáctidenní pobyt na největší družici Země - to by šlo. Nebo alespoň malý výlet na oběžnou dráhu - stav beztíže, okna s výhledem na Zemi, také dobré, ne? Že to jsou jen představy spisovatelů sci-fi a do vesmíru se nikdo kromě profesionálních kosmonautů jen tak nepodívá? Není to tak úplně pravda, už nyní existují společnosti, které se seriózně zabývají mimozemskou turistikou. Podíváme se, co nabízejí.

Turistické rakety

Velkým problémem komerčních letů do vesmíru je doprava. Autobus si pronajmout nemůžete a kosmické lodě nejsou běžně k mání. Nejvíce by vyhovovaly raketoplány. Jsou schopné vrátit se na Zemi, a tudíž se vyplatí investovat do jejich vybavení. Klasická raketa je sice levnější, ale ke každému letu musí být postavena nová. Konstruktéři již mají hotové plány osobních raketoplánů, použitelných k dopravě cestujících do hotelových komplexů na oběžné dráze. Ve střední části těchto strojů je umístěn výměnný kontejner, v němž mohou být sedadla pro cestující nebo kóje na materiál. Při vystupování pasažérů (nebo vykládání materiálu) by se nejprve kontejner od raketoplánu oddělil a menší robot jej pak dopravil ke spojovacím otvorům hotelu.

Hotely na oběžné dráze

Prvními vesmírnými hotely jsou vlastně orbitální stanice Mir (pokud vydrží), a především ISS. Tyto komplexy jsou ale vědeckými pracovišti a s jejich obydlením turisty se zatím nepočítá. Je však možné, že vesmírné společnosti podílející se na těchto projektech prodají "lístky" do raketoplánu soukromým firmám. Ovšem i v tomto případě by se nejspíše jednalo o vědecký výzkum vedený pro potřeby těchto podniků (na ISS je k tomuto účelu plánován zvláštní modul). Americká společnost SIG (Space Island Groups) ovšem plánuje výstavbu skutečného hotelu na oběžné dráze. Měl by být postaven z prázdných externích nádrží na palivo nosných motorů raketoplánů a svým vzhledem by nejvíce připomínal velké ruské kolo. Abyste se mohli po hotelu procházet, bude přijatelná míra gravitace zajištěna pomalým otáčením celého zařízení kolem své osy (přibližně jedna otočka za minutu). Je spočítáno, že tímto způsobem lze dosáhnout přitažlivosti v rozmezí od třetiny do poloviny zemské tíže.

Vesmírná nuda

I když samotný let do vesmíru vypadá velice dobrodružně a zajímavě, studie prováděné na stanicích SkyLab a Mir dokázaly, že delší pobyt v kosmu je bez nějaké činnosti stejně nudný jako na Zemi. Proto projekt hotelu počítá s plnohodnotnou zábavní sekcí, v níž bude kladen důraz na specifické podmínky snížené gravitace. Zábavní středisko je společně s restaurací a pokoji pro hosty plánováno do vnějšího prstence pomyslného ruského kola. Ve středovém sloupu budou umístěny systémy zajišťující funkčnost hotelu.

Po stopách Apolla

Ti, kterým hotel na oběžné dráze připadá stále nudný, mohou uvažovat o dovolené na Měsíci (nebo alespoň u Měsíce). V současné době jsou zpracovávány návrhy na hotelový komplex schopný cestovat z orbitální dráhy Země na orbitální dráhu Měsíce. Měl by být přibližně 800 metrů dlouhý a jeho rotací by vznikala přitažlivost rovnající se téměř jedné polovině zemské gravitace. Posádku má tvořit asi 50 lidí a na palubu se vejde 100 hostů. Konstruktéři (a především investoři) projektu počítají s tím, že by se první let mohl konat do patnácti let. Reálněji vypadá záměr pořádat virtuální výlety po měsíčním povrchu. V průběhu roku 2003 má u jižního měsíčního pólu přistát modul společnosti LunaCorp s vozítkem (roverem) Icebreaker, které bude na Měsíci pátrat po zmrzlé vodě ukryté na místech s věčným stínem. Co to má ale společného s vesmírným cestovním ruchem? Docela hodně. Po Icebreakeru by měly na Měsíci přistát další rovery LunaCorpu, které umožní lidem na Zemi zažít jízdu po Měsíci.

Jak se projet po Měsíci?

Na matičce Zemi bude vybudováno kopulovité zařízení využívající techniku z profesionálních leteckých simulátorů. V kopuli budou umístěny sedačky pro "pasažéry" a na její vnitřní stěny bude promítán obraz kamer umístěných na vozítku. To navíc ponese senzory snímající každý jeho pohyb a celá kabina se bude naklánět podle toho, jak rover pojede po měsíčním terénu. Jízda nebude jen pasivním přihlížením - stroj překonávající krátery na vesmírném tělese vzdáleném 384 tisíc kilometrů budete moci řídit! Ze skupiny měsíčních turistů ale bude při jízdě simulované počítačem vybrán jen jeden, který se posléze ujme skutečného řízení. Ovládání totiž nebude nic snadného. Signál letí na Měsíc tři až pět vteřin, proto vozítko na povely reaguje se zpožděním a při řízení je třeba s tím počítat (ne každý by to mohl zvládnout a najít po bouračce na Měsíci servis nebude nic snadného). Pro jistotu bude rover vybaven systémem, který při přijetí nebezpečných povelů (jízda proti skále apod.) nevykoná příkaz a vyčká na bezpečnější zadání.

Mimozemská procházka

Vrcholem mimozemských zájezdů by se (v relativně blízké budoucnosti) měly stát hotely na povrchu Měsíce. Jejich plánovaná konstrukce odpovídá představám o vesmírných stanicích - systém kopulovitých staveb propojených tunely. Pitná voda i kyslík by měly být získávány ze zásob ledu ukrytého na zastíněných místech (k poznatkům v této oblasti přispěje samozřejmě i Icebreaker). Hlavní atrakcí měsíčních zájezdů budou kromě exotiky návštěvy cizí planety a nízké gravitace především plánované vyhlídkové trasy. Na povrchu vesmírného tělesa by měly být položeny průhledné plastové tunely vyplněné dýchatelnou atmosférou, kterými se budou moci návštěvníci volně (bez skafandrů) procházet po Měsíci. Takže - kam pojedete za dvacet let na prázdniny?

GRAND APOLLO TOUR

1 - Lunochod 2 2 - Apollo 17 3 - Ranger 8 4 - Surveyor 5 5 - Apollo 11


Na Měsíci se bude v blízké budoucnosti pohybovat stroj, který umožní lidem na Zemi virtuálně zažít jízdu po povrchu našeho nejbližšího vesmírného souseda (více v našem článku). Přibližně 1000 kilometrů dlouhá trasa, po níž se bude turistický rover pohybovat, povede přes nejvýznamnější měsíční místa. Vozítko nejprve pojede k Apollu 11 (první stroj s lidskou posádkou na Měsíci), pak bude pokračovat k Surveyoru 5 (sonda, která provedla první lunární chemický průzkum), další zastávkou se stane Ranger 8 (sonda s tvrdým přistáním, jež před dopadem pořídila několik tisíc detailních snímků), následně vyrazí na dlouhý přejezd k Apollu 17 (zatím poslednímu stroji s lidskou posádkou na Měsíci) a odsud zamíří k sovětskému Lunochodu 2 (vozidlo, které ujelo 37 km a pořídilo 80 000 snímků), u kterého tato velká cesta skončí.