Proč bychom se vlastně měli nějakého konce bát? Vždyť ten náš svět už přežil miliony roků, a nebylo to vždycky snadné - pohyby kontinentů, zalednění, potopy a sucha, požáry, dopady meteoritů, války, výbuchy atomových bomb a elektráren, znečištění lidskou činností...
Lidé si odjakživa hráli s představou katastrofy, vedoucí ke zničení lidstva na naší planetě. Vždyť o takovém konci učí i mnohá náboženství... Křesťané již před tisíci lety věřili, že k tomu dojde právě o půlnoci roku 999. Mezi lidmi byla děsivá panika, strach, a nakonec se nic nestalo. Proč? Podle některých i proto, že celý kalendář je umělý. Různá náboženství mají různé kalendáře (o nich jsme psali právě před rokem), žádný osudový termín prostě neexistuje.
Dnes je již lidstvo poučenější a konec roku 2000 s žádnou katastrofou nespojuje, i když některé sekty a malé církve ani tuhle myšlenku nezatratily.
Naproti tomu vědci se zabývají skutečnými hrozbami, které hrozí lidem na Zemi, a docela vážně uvažují o jejich možných následcích. A právě jejich závěry nikdo nemůže přehlížet.
Nukleární válka, nebo srážka s asteroidem?
Na prvním místě mezi nebezpečími, která by mohla zničit svět, stojí nukleární válka (udává se pravděpodobnost 1 : 1000). Na Zemi je dnes připraveno k odpálení na 37 tisíc nukleárních hlavic, což odpovídá asi 600 tisícům bombám svrženým na Hirošimu. Jejich exploze by vedle ničivého radioaktivního záření způsobila nukleární zimu, provázenou likvidací všeho živého.
S trochu pozitivnější pravděpodobností (1:50 000) vědci kalkulují při diskusích na téma obří asteroid a jeho srážka se Zemí. Asi před 65 miliony let spadl na zemský povrch v oblasti Chicxulub v Mexiku asteroid o průměru deseti kilometrů. Vznikl kráter o průměru 200 km, široko daleko vše shořelo a mraky prachu zakryly na řadu let slunce. Prudce se ochladilo, vymřelo mnoho organismů (pravděpodobně to byl konec dinosaurů).
Astronomové již v roce 1998 upozornili na objekt 1997XF11 o průměru několika kilometrů, který se bude brzy pohybovat v těsné blízkosti Země (přesně asi milion kilometrů). Nejblíže bude 26. 10. 2028 v 18.30 greenwichského času. Srážka s tímto tělesem snad - pokud nedojde k vychýlení z dosavadní trasy - nehrozí, ale případný dopad na povrch Země by znamenal vyhynutí asi 75 % veškeré populace.
V dubnu 1999 byla odhalena planetka 1999AN11, která by měla míjet Zemi o rok dříve, 7. 8. 2027, a navíc v daleko menší vzdálenosti. Ani tady ale střet snad nehrozí.
Nemoci hrozí
Zánik lidské společnosti by mohla mít na svědomí i některá z nově přicházejících civilizačních chorob (pravděpodobnost 1 : 250 000). Příkladem nástupu neznámé choroby může být AIDS, který má za poslední čtvrtstoletí na svědomí statisíce lidských životů, šíří se všelijaké tropické virózy (Ebola atd.), zmutované mikroorganismy se stávají odolnými vůči lékům (antibiotikům), viry přecházejí ze zvířat na lidi atd. Ještě před padesáti lety si nikdo nedělal starosti s klíšťaty, které dnes šíří nebezpečné choroby. Přicházející oteplování a hlavně rozšiřující se cestování do exotických zemí bude provázeno šířením malárie a dalších tropických nemocí.
Lidé proti přírodě
Dalším nebezpečím je znečišťování životního prostředí včetně atmosféry (pravděpodobnost 1 : 1 000 000). Lidská společnost produkuje neskutečné objemy chemikálií, které vypouští do okolí. Bohužel, jen o malém počtu z nich víme, jak působí na lidský organismus. Přitom se předpokládá, že mnohé vyvolávají genové deformace, neplodnost či pozvolné umírání. Určité varování přitom přináší sama příroda. V znečištěných lokalitách byly nalezeny žabky se šesti nohama a další mutace a je velice pravděpodobné, že se podobné deformace objeví i v lidské společnosti.
Lidská činnost se výraznou měrou podílí i na globálním oteplování Země vlivem tzv. skleníkového efektu. I ten je vážnou hrozbou pro naši planetu (pravděpodobnost asi 1 : 3 000 000). I když následky nadměrného spalování fosilních paliv a dalších surovin byly popsány již v roce 1938, teprve o dvacet let později se jimi začal někdo zabývat a dnes o této hrozbě snad nikdo nepochybuje. Pokud se objem produkovaných spalin nesníží, pak průměrná roční teplota stoupne až o 2,5 oC a začnou tát ledovce.
Útok z nebes
Více než skleníkový efekt však mohou naši Zemi přehřát nenadálé mohutné sluneční exploze (pravděpodobnost, že se to stane, se odhaduje na 1 : 8 000 000). Snímky ze satelitů NASA ukazují, že takové jevy o různé síle na Slunci nastávají a že vyzařují energii odpovídající 200 milionům atomových bomb. Tyto erupce pak opakovaně ovlivňují naše počasí a způsobují jevy, kterým vědci dosud nerozumí. Varují však, že pokud erupce významně zesílí, mohou naši planetu nebezpečně ovlivňovat. Po jediné erupci by mohl roztát sníh a led na vrcholcích hor přivrácených ke Slunci a způsobit katastrofální záplavy.
Již 3. května 2000 se - z našeho pohledu - ve vesmíru seřadilo pět planet - Saturn, Jupiter, Mars, Venuše a Merkur. Ani odborníci netušili, co udělá spojení jejich gravitačních sil a jaký to bude mít následek pro Zemi. Dnes víme, že se nic nestalo, ale pravděpodobnost zániku Země se před seskupením odhadovala na 60 000 000 : 1.
Výbuch sopky
Určité nebezpečí (1 : 10 000 000) odborníci přisuzují i možné neočekávané mohutné vulkanické činnosti. K podobnému jevu došlo před 50 - 70 miliony let v oblasti indonéských ostrovů s děsivými dopady na vše živé - chladno, temno, vyhynutí některých druhů, genetické změny.
Docela určitě nenávratný konec by pro život za Zemi znamenala smrt Slunce. Při jeho zániku by se několikrát zvětšil jeho objem, takže by pohltilo vše kolem sebe a zřejmě i nás. Může nás ale uklidnit, že když Slunce existuje ke vší spokojenosti již 5 miliard let, není důvod obávat se změny v nejbližších tisíciletích.
ZNIČÍ NÁS ASTEROID?
Snad nejčastěji se diskutuje o možné srážce s obřím asteroidem. Ten se má k Zemi přiblížit velice brzy, již v roce 2027. Mnohým, kteří mají strach, pochopitelně nahrávají všemožná proroctví a předpovědi. V této souvislosti se nejčastěji objevuje jméno Nostradamus. Tento raně novověký mystik po sobě zanechal rozsáhlou sbírku tak nejasných proroctví, že jejich výklad není nikdy jednoznačný, a každý si v nich proto může najít vlastní řešení. A tak v nich odhalíme i předpovědi konce světa.
