Tuto šokující informaci bylo třeba urychleně ověřit a Furbyho podrobit vědecké expertize. Na pomezí Žižkova a Karlína se nám podařilo odchytit dospělého jedince tohoto tvora a v redakci jsme se mu podívali pod kůži.
Furby byl veselý chlapík. Dokonce si při vlastní operaci zpíval a svým nesrozumitelným jazykem se nás snažil přesvědčit o tom, že nepochází ze Země. My už jsme ale věděli, že jen kalí vodu.
Co Furby umí
Je pravda, že Furby je velice přesvědčivý. Když do něj vložíte čtyři tužkové baterie a uzavřete kryt baterií, probere se k životu. Nejprve mluví speciálním jazykem - furbštinou, ale čím déle je s vámi, tím více se učí mluvit lidsky, tedy přesněji anglicky. Když jej necháte stát, mluví sám od sebe, ale je mnohem radši, když s ním komunikujete. Když například tlesknete, odpoví vám, tleskáte-li déle, začne tancovat. Občas si zazpívá nějakou písničku, jinak sedí, koulí krásnýma velkýma očima a stříhá ušima.
Stejně jako každý jiný živočich musí i Furby jíst a spát. S tím jídlem to sice trošku šidí (stačí mu mačkat jazýček a za chvíli je najedený), ale spí opravdu jako živý. Na čele má senzor, který rozlišuje světlo a tmu. Když je tma, začne se kolébat, zavírají se mu víčka a za chvíli usne. Probudit jej můžete tak, že jej obrátíte vzhůru nohama.
Každý Furby má nejraději, když ho chováte a mazlíte se s ním. Na zádech a na bříšku má senzory, a když ho na těchto místech pošimráte, směje se jako malé dítě.
Když položíte dva nebo více Furbíků proti sobě, vystačí si sami. Pustí se spolu do hovoru a vás k tomu ani nepotřebují.
Pitva
Pod huňatým kožíškem má Furbík kryt z černého plastu. Svlečené uši se podobají tykadlům, takže hračka vypadá jako ohořelý brouček. Když jsme černý kryt sundali, objevila se spousta barevných součástek. I v této fázi rozkladu s námi Furby mluvil, mrkal a stříhal tykadly. Vypadal dokonce ještě veseleji než předtím.
Uprostřed strojku robota je soustava ozubených koleček, kterými malý motorek ovládá všechny pohyby - uši, oči a víčka, ústa i pohyb celé figurky. Drbací čidlo na zádech je pouhý spínací kontakt, podobně vypadá i šimrací čidlo na břiše. Pod ním je ukrytý reproduktor, kterým Furbík mluví, a po pravé straně je malý mikrofon.
Nejzajímavěji vypadají senzory na čele robota. Je zde především světelný senzor, reagující na světlo a tmu, a dále infravysílač a infrapřijímač pro komunikaci Furbíků mezi sebou.
Pozor! Vy se do pitvy svého Furbyho nepouštějte, mohli byste mu ublížit. Vězte, že je hezčí v chlupatém kožíšku než nahý.
Náš Furby je už zase chlapík. Po pitvě jsme jej sestavili, takže opět zpívá a tancuje.
