Když v roce 1984 vyhlásil americký prezident Reagan plán stavby kosmické stanice NASA, byl stanoven termín jejího vypuštění na rok 1992. Projekt se ale od samého začátku potýkal s technickými, a zejména s finančními problémy. Po mnoha průtazích a odkladech byly v roce 1991 přibrány partnerské státy Kanada, Japonsko a společenství evropských států pod zkratkou ESA (European Space Agency). O dva roky později přibylo i Rusko a start byl odložen na rok 1997.
Začátek stavby
Stanice byla pojmenována International Space Station (Mezinárodní vesmírná stanice) zkráceně ISS. Byl stanoven také pracovní jazyk pro komunikaci ve stanici i při spojení se Zemí, jímž je angličtina.
Vypuštění prvního modulu se však vzhledem k nedostatku peněz opět zdrželo. Problémy se ostatně nevyhnuly zatím žádnému z modulů a termíny stavby se tak neustále prodlužují.
V listopadu 1998 byla stavba ISS konečně zahájena vypuštěním kontrolního modulu Zarja. Dva týdny poté byl k němu připojen modul Unity a se značným zpožděním proti plánu, až v srpnu 2000, servisní modul Zvězda.
Začátkem prosince se astronautům z raketoplánu Endeavour podařilo roztáhnout první solární panely stanice do plné délky 33 metrů a rozpětí téměř 73 metrů. ISS se tak díky odrazu slunečního světla stala snadno pozorovatelnou ze Země.
Konstrukce
Základem celé stanice je příhradová konstrukce, která se začne montovat v roce 2002. Na ní budou připevněny panely slunečních baterií s rozpětím 108,5 metru, automaticky natáčené ke Slunci, aby dodávaly co nejvíce elektrické energie. Kolmo k nim se připojí radiátory klimatizace, odvádějící odpadní teplo do vesmíru. Dále zde budou namontovány antény telekomunikačního systému a vědecké přístroje. Vlastní moduly budou pod touto konstrukcí.
Interiér
Uvnitř modulů je stav beztíže, tudíž zde neexistuje nahoře a dole. Pro lepší orientaci mají tedy interiéry rozlišnou podlahu, boční stěny a strop. Podlaha je natřena tmavší barvou než stěny. Stanice bude mít čtyři okna pro výhled na Zemi, aby zde mohly být prováděny experimenty spojené s pozorováním naší planety. Některé vědecké pokusy se budou konat v laboratorních modulech, jiné v otevřeném kosmu na speciální plošině.
První posádka
Dnes se ISS skládá zatím jen z modulů Zarja, Unity a Zvězda. První lidská posádka tuto prozatímní stanici obydlela 2. listopadu roku 2000. Členy posádky jsou Američan W. Shepherd (velitel posádky) a dva Rusové, J. Gidzenko (velitel vesmírné lodi Sojuz) a S. Krikaljov (palubní inženýr). Na ISS zůstanou čtyři měsíce.
Výcvik první posádky probíhal už od května 1997. Stav beztíže se zkouší v letadlech při krátkodobém volném pádu, nebo v obřích vodních nádržích, kde se simuluje montáž přístrojů a kabelů na cvičných modulech. Posádka také nacvičovala na Sibiři přežití v extrémním mrazu pro případ, že by se její loď při návratu odchýlila od cíle.
I když byli astronauti po náročném výcviku připraveni téměř na všechno, neobešlo se zabydlování stanice bez problémů. První posádka má na programu především zprovoznění stanice, ale hned na začátku pobytu se v novém prostředí tak trochu ztratila, takže se její harmonogram mírně zpozdil.
V únoru letošního roku vystřídají nynější posádku dva Američané (žena a muž) a jeden Rus.
Vetřelci
Dříve než se na ISS nastěhovali první lidé, usídlily se zde bakterie, viry a houby, které sem byly dopraveny společně se stavebními díly stanice a v těchto extrémních podmínkách přežily. Na staré ruské vesmírné stanici Mir bylo zjištěno kolem 250 různých druhů takovýchto mikroorganismů, jimiž dokonce obrostla okna, takže nebylo vidět ven. Mikroby mohou být nebezpečné nejen pro vybavení stanice, ale i pro posádku samotnou. Vlivem kosmického záření totiž mutují mnohem rychleji než v pozemských podmínkách a jsou mnohem agresivnější.
TECHNICKÁ DATA
Stanice bude mít po dostavbě váhu 450 tun a délku 88,5 metru. Takto objemný a těžký náklad není možné na oběžnou dráhu Země vynést najednou, proto musí být stanice postupně montována po jednotlivých dílech. Pro dokončení stavby bude potřeba nejméně 45 montážních letů a 850 hodin strávených v otevřeném kosmu při montážních pracích. Po dokončení bude ISS třetím nejzářivějším objektem na noční obloze. Zemi oběhne rychlostí 7,7 km/s během 92 minut.
INTERNET
Chcete-li vědět, kde se ISS nachází právě teď, podívejte se na internetovou adresu: http://spaceflight.nasa.gov/realdate/tracking/index.html Více o ISS se můžete dočíst v české internetové encyklopedii kosmonautiky na adrese: http://www.mus.cz/~ales/
Moduly stanice
Zarja (Úsvit): Kontrolní modul - je prvním modulem ISS. Byl vyroben v Rusku jako americká zakázka. Má sloužit především jako sklad a zásobník pohonných hmot. V počátečním období stavby zajišťoval i telekomunikaci, řízení letu a stabilizaci dráhy letu, dnes má tuto funkci Zvězda.
Zvězda (Hvězda): Servisní modul - je prvním skutečně ruským modulem. Prozatím slouží jako obytná část stanice a řídící stanoviště. Je určený k zajišťování životního prostředí, navigaci a komunikaci.
Unity (Jednota): Je základem americké části stanice. Uvnitř jsou ve skříních uloženy přístroje a vybavení. Modul má šest spojovacích přírub pro připojení dalších modulů či raketoplánu, které jsou hermeticky uzavřeny. Na tyto příruby se připevňují kónické přechodové tunely. Dříve se tento modul jmenoval Node 1 (Uzel 1).
Destiny (Osud): Americký laboratorní modul - připojen začátkem letošního roku k Unity. Bude mimo jiné zajišťovat i navigaci a řízení, čímž převezme některé funkce Zvězdy.
Habitation (Obydlí): V prosinci roku 2005 bude ke stanici připojen obytný modul pro ubytování šesti členů posádky, krátce nato má být stanice přizpůsobena i sedmému astronautovi.
Enterprise (Podnikání): Počátkem roku 2000 bylo rozhodnuto o výrobě komerčního modulu, který by měl být připojen k ruské části stanice v roce 2002. Měl by sloužit k vědeckým experimentům prováděným na zakázku.
Columbus: Laboratorní modul ESA. Byl vyroben v dubnu 2000 a ke stanici bude připojen přes modul Node 2 v roce 2005.
Kibo (Naděje): Japonský experimentální modul bude připojen rovněž k modulu Node 2 v roce 2005.
MPLM (Leonardo, Rafaello a Donatello): Tři italské moduly, které budou sloužit jako skladiště zásob. Budou postupně připojeny k různým částem stanice.
Express: Brazilská venkovní plošina pro provádění experimentů v otevřeném kosmu.
