V únoru roku 2006 má být stavba vesmírné stanice ISS dokončena. Od tohoto data by měla být plně provozuschopná a trvale osídlená sedmi členy posádky. Státní příslušnost astronautů záleží jen na právě prováděných vědeckých experimentech, takže zde budou moci pracovat i vědci ze států, které se na stavbě ISS nepodílely. Vědecké instituce na celém světě mohou navrhnout experiment, který by zde chtěly provádět, a v přísném konkurzu se pak vyberou pro ISS ty nejlepší.
spojovací tunel - kónický tunel s průlezem pro posádku do jiných částí ISS má být připojen k modulu Node 3 speciálním kotvicím mechanismem
okna - dvě kulatá okna o průměru 50 cm v prvním a ve třetím patře. Každé je vyrobeno ze čtyř okenních tabulí na sobě o celkové tloušťce 10 cm. Konstrukce okenního rámu bude pevně spojena s každou vrstvou stěny modulu
tělocvična - ve třetím patře bude tělocvična pro posádku s běhacím pásem a rotopedem. Každodenní cvičení je pro zdraví astronautů v beztížném stavu velice důležité. Tělocvična obsahuje i lékařské vybavení a systém sledující zdravotní stav posádky.
koupelna - ve vnitřním jádru třetího patra najdou astronauti koupelnu, ve které se budou moci sprchovat téměř jako na Zemi. Sprcha ve vesmírných podmínkách funguje na základě prudkého tlaku a účinného odsávání použité vody. Na stejném principu odsávání je založen i kosmický záchod
ložnice posádky - ve druhém patře bude šest malých pokojíků (později přibude sedmý), odstíněných od vnějšího prostředí vodní nádrží. Voda by měla zachycovat radioaktivní záření z kosmu
skladiště - v prvním a třetím patře budou přihrádky pro uskladnění náhradních dílů, oblečení atd.
kuchyň a jídelna - v prvním patře je plánována kuchyň s chladničkou, mrazákem, mikrovlnnou troubou, automatem na vodu a zařízením pro přípravu jídla. Velký stůl s dvanácti místy bude uzpůsoben tak, aby se u něj mohla pohodlně setkat celá posádka při poradě či jídle
přetlakový tunel - zde budou umístěny nádrže se vzduchem. Vlastní tunel nebude určen k obývání
Stálé posádky
Posádka se ve stanici bude střídat v půlročních intervalech. Ne však všichni najednou, ale vždy jen tři až čtyři členové posádky. Po dalším půlroce další tři až čtyři. Výměna posádky se provede buď prostřednictvím amerických raketoplánů, nebo ruských lodí Sojuz. Dopravu materiálu, pohonných látek a náhradních dílů k ISS zajistí opět raketoplány či ruské nákladní lodě Progress.
V případě havárie stanice využijí astronauti pro svou záchranu připojenou záchrannou únikovou loď Sojuz. Později ji vystřídá americký miniraketoplán CRV (Crew Return Vehicle - únikový modul posádky) pro všech sedm astronautů, označovaný jako X-38.
Posádka může nouzově opustit stanici nejenom v případě havárie, ale i v případě vážných chorob či zranění, se kterými si sama neporadí. Mělo by to však být opravdu krajní řešení.
Všichni členové posádky mají rozšířený kurz první pomoci a běžné choroby či zranění budou moci léčit sami.
Spojení se Zemí
Telekomunikační spojení se Zemí zajišťuje prozatím ruská strana. Veškeré kontakty se Zemí se odehrávají pouze tehdy, když stanice prolétá nad některou z oblastí ruských pozemních stanic. ISS oběhne Zemi jednou za 92 minut a spojení je možné uskutečnit po dobu 10 až 15 minut během jednoho obletu. Letos by měla začít spojení zajišťovat americká strana, a to za pomoci sítě satelitů. Takovýmto způsobem bude posádka stanice moci hovořit se Zemí prakticky nepřetržitě.
Do kosmu v teplém prádle
V každé ložnici bude vertikální postel, nebo spíš spací pytel připevněný ke stěně. Během spánku budou přístroje monitorovat životní funkce astronautů. V pokojích mají být skříňky pro uložení osobních věcí a koutek s počítačem pro osobní potřebu a komunikaci se Zemí ť
Astronauti v ISS budou muset často vystupovat do otevřeného kosmu. Jednak z důvodů umisťování přístrojů a vzorků při experimentech využívajících kosmického prostředí a jednak při údržbě a opravách modulů či ostatních částí stanice. Už jen při stavbě ISS se počítá s mnohem více hodinami strávenými v otevřeném kosmu, než kolik jich tam doposud prožili všichni kosmonauti dohromady.
Skafandr, ve kterém astronauti vystupují do otevřeného kosmu, je nejdražším oděvem na světě - stojí zhruba deset milionů dolarů.
Nejprve se na holé tělo oblékne spodní prádlo, které má integrovaný kapalinový klimatizační systém. Pak se navléknou těžké vnější kalhoty, připojí se kontrolní čidla životních funkcí a komunikační zařízení. Následuje vnější ochrana trupu a paží, rukavice s vyhříváním a helma s brčkem vedoucím k zabudované lahvi s pitím. Oblečený astronaut váží bezmála 120 kg. Protože je v obleku až osm hodin, nemůže si odskočit ani na záchod. Skafandry jsou vybaveny prádlem s vysokou absorpční schopností (jsou to vlastně velké pleny), nejnověji také i vlastním systémem obnovy vzduchu, takže astronauti nemusejí být spojeni "pupeční šňůrou" (spojovací kabelovou hadicí) s mateřskou lodí.
Záchranné batohy
Astronauti musejí být při výstupu do vesmíru připoutáni k lodi. Pokud by se odpoutali a nedrželi se lodi, byly by šance na jejich záchranu mizivé. Pro tento případ vyvinula NASA pro práci v otevřeném kosmu speciální záchranný batoh SAFER s raketovým pohonem a řiditelnými tryskami. S jeho pomocí může astronaut doplout zpátky k lodi. Batoh však obsahuje jen málo paliva, a je tedy určen jen pro případ poslední záchrany.
Robot pro ISS
Předpokládá se, že do pěti let by některé nebezpečné úkoly v otevřeném kosmu mohli za astronauty vykonávat roboti. Během posledních tří let se podařilo vědcům z NASA vyvinout novou generaci robotů, kteří mají místo pouhých úchopových tyčí, jež měly předchozí generace robotů, skutečné ruce se čtyřmi pohyblivými prsty a palcem. Mechanické ruce fungují přesně jako lidské. Jejich tvůrce provedl řadu pitev lidských rukou, aby zjistil, jak přesně funguje pohybový mechanismus, a své poznatky pak použil při konstrukci robota. V současnosti vědci pracují na robotu s očima. Astronaut bude moci navádět robota pomocí speciálních brýlí. Obraz snímaný očima robota se astronautovi v těchto brýlích promítne. Rukavicemi se speciálními senzory, které budou snímat pohyby rukou, bude řídit pohyby robota. S nasazením robotů na ISS se počítá zhruba do pěti let.
Manipulátory a vozíčky
I samotná stanice bude disponovat celou řadou technických pomocníků usnadňujících astronautům práci. Například velký manipulátor vyrobený v Kanadě, který vypadá jako obrovská sedmnáctimetrová ruka, uzdvihne náklady o hmotnosti až 90 720 kg. Poslouží jednak při vlastní stavbě stanice a jednak při překládání zásob. Tato ruka uzdvihne i celý raketoplán. Na jejím konci bude umístěn menší manipulátor o délce 3,7 metru, který unese až 590 kg. Při servisních pracích v otevřeném kosmu mohou astronauti využívat speciální ručně poháněné vozíčky, pohybující se po kolejnicích umístěných na příhradové konstrukci stanice. Tak se snadno dostanou k jakémukoli místu konstrukce.
RECYKLOVANÁ VODA
Všechna voda používaná ve stanici bude recyklována, a to jak voda použitá při osobní hygieně, tak kondenzované páry z okolní vlhkosti, a dokonce i lidská moč a moč laboratorních zvířat (na palubě má být k různým pokusům 72 krys). Vědci zaručují, že voda, která projde třemi stupni mechanického a chemického čištění, bude v konečné fázi dokonale čistá a nezávadná. Při procesu obnovy čisté vody však dochází k postupným ztrátám, a tak se musejí její zásoby průběžně doplňovat.
