Pro modeláře s hlubším zájmem o kosmickou techniku je model HST zkonstruován v měřítku 1:100 s jednoduchou maketou vnitřního uspořádání zrcadel a přístrojového vybavení. Sestavený model lze opět rozložit na podpůrný modul s vyjímatelným primárním zrcadlem a vědeckými přístroji, kryt sekce s vědeckou aparaturou a objektiv se sekundárním zrcadlem. Před slepováním vystřižených dílů doporučuji neustále kontrolovat vzájemné průměry válcových dílů a kruhových prstenců (vnějších madel), aby bylo možné navlékat díly na sebe s mírným třením bez poškození papíru. Válce vytvarujte přetažením papíru o hranu pracovní desky a spojte je příslušnými zálepkami. U ostatních dílů vytvořte hrany jako obvykle podle orientačních černých šipek nebo kulatých bodů (ohyb papíru od sebe nebo k sobě). Pozorně vystřihněte díly rozkreslené uvnitř kruhových dílů! Podle uvážení podlepujte díly slabým kancelářským papírem. Kotoučky zrcadel, díly 23, 24 a 20, dále vnitřní plochy parabolických antén 2x 48 a hrany panelů 4x 46 můžete efektně polepit lesklou stříbrnou samolepicí fólií. Rovněž je možné "umělecky zmačkaným" alobalem obalit kamufláž trupu tak, aby model vypadal jako skutečně izolovaný tepelnou fólií.
Zpracujte válec objektivu 1, na který navlékněte kruhová madla 3 a 4. Při lepení madel k zálepkám orientujte spoj válce dolů - nahoře musí být výstupek pro kryt objektivu. Podélným spojem dolů umísťujte také všechny ostatní válce při sestavování trupu HST. Čelo objektivu doplňte vnějším madlem 2, zadní madlo zpevněte druhým kruhovým dílem 4. Do objektivu zasuňte až k čelu a zalepte válec 5, stočený černou kresbou dovnitř. Na vyčnívající část se bez lepení navlékne přední válec podpůrného modulu, díl 6. Na zálepky tohoto válce usaďte pečlivě přechodový kruhový díl 8. Do válce 6 zasuňte a zalepte vnitřní válec 7, opět stočený kresbou dovnitř. Zatlačte ho až k válci 5 uvnitř dílu 1 - na druhé straně musí z válce 6 vyčnívat o stejně širokou část, na niž budete později bez lepení nasunovat válec primárního zrcadla, díl 22. Podpůrný modul dokončete postupně sestavenými válci 9 a 11 s kruhovými madly 2x 10 a 2x 12. Snažte se o precizní sestavení tohoto válce, protože do něho budete zasunovat plášť 13 s vnitřním válcem 14. Tento plášť ukončete kruhovým madlem 15. Zezadu pak uzavřete trup čelem 16, které můžete před zalepením zesílit na rubu vizitkou modelu ABC, díl 17. Tím je hotova hrubá stavba trupu HST.
Zhotovte válec 22 a zkusmo ho nasuňte na vyčnívající část v podpůrném modulu. Potom dovnitř válce usaďte na zálepky kotouč primárního zrcadla 23 a do středu kuželový spektrometr 24 s čelním kotoučkem. Samostatně sestavte "čtveřici" gyroskopů z dílů 25, 26 a 27. Zepředu instalujte přesně uprostřed primární zrcadlo, vzadu umístěte schránku vědecké aparatury 28 uzavřenou dnem 29. Vnější přístroje zhotovte z dílů 30, 2x 31, 32, 33 a 34. Celek zasuňte do trupu a modul bez lepení uzavřete zadním krytem. Podle návodné kresby zhotovte nyní sekundární zrcadlo z dílů 189, 19 a 20. Trubičku 18 opatřete konstrukčními vzpěrami, 4x díl 21, a celek zalepte v ose "do kříže" do vnitřního válce objektivu. Na jeho čelo pak umístěte složený kryt 35 s výztuhami 2x 36 a zámkem 37. Kryt nalepte zadní chlopní na výstupek čela tak, aby se jím dalo pohybovat (odklápět ho a přiklápět). Za výstupek umístěte falešné panty, levý a pravý díl 41. Na kresbu montážního poklopu nad sekundárním zrcadlem umístěte dvě úchytky 39, mezi něž zalepíte madlo z kulatého párátka podle dílu 40. Z obou stran pod madlem přilepte k trupu dva konstrukční úchyty 38, jiné dva úchyty 50 umístěte na zadní čelo HST.
Zbývá vztyčit osu panelů 42 a dvě osičky antén 43, zhotovené z kulatých špejlí. Podle označení propíchněte otvory v trupu až do vnitřního válce 7, uvnitř slepte osy uprostřed do kříže. Podle návodné kresby pak umístěte z boků složené panely slunečních baterií 44 a 45, na koncích vyztužené díly 4x 46. Středem ploch vytvarujte před slepením "trubičková" vedení, jimiž panely navléknete na osu 42 černými plochami dolů, a z obou stran je zajistěte čtyřmi díly 47. Na kolmo vztyčené pruty nad trupem a pod ním zhotovte dvě kuželovité parabolické antény z dílů 4x 48, které zajistíte válečky z pásků 2x 49.
Jednoduchost tohoto modelu je pouze zdánlivá, a proto vyžaduje dávku trpělivosti a maximální přesnosti. Na spolupráci u příštích vystřihovánek se těší
PŘEDLOHA VYSTŘIHOVÁNKY
O umístění astronomického dalekohledu do kosmu uvažovali američtí vědci už krátce po druhé světové válce. Po založení NASA v r. 1958 byl návrh na "mimozemskou observatoř" zařazen mezi vědecké priority a od počátku 70. let začal projekt kosmického dalekohledu nabývat konkrétní podoby. Byl pojmenován HST (Hubble Space Telescope) podle významného amerického astronoma, jenž se zabýval studiem vzdálených galaxií. Stavba nesmírně složitého přístroje trvala víc než 15 let, až konečně 24. dubna 1990 byl kosmický dalekohled vynesen raketoplánem Discovery na kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 620 km. Hmotnost dalekohledu je 11 250 kg, délka 13,1 m, max. průměr 4,25 m. Hlavními součástmi optické a přístrojové soustavy jsou primární a sekundární zrcadla, širokoúhlá planetární kamera, fotometr, spektrograf slabých objektů a spektrograf s kamerou vysokého rozlišení. Úkolem HST je dodávat výrazně kvalitnější snímky vesmírných objektů než nejlepší pozemské dalekohledy, a to až s tisíckrát lepším rozlišením. Zařízení má hodnotu 3 miliardy dolarů.
PROVOZ A SERVISNÍ OPRAVY HST
Už při oživování HST v dubnu 1990 se projevily drobné závady, které se během dalšího provozu znásobily. Největší problém byl v přesné tříosé stabilizaci a zaměření dalekohledu do vesmíru. V r. 1993 musely být před primární zrcadlo instalovány "brýle" Costar pro zostření obrazu a vyměněny čtyři vadné gyroskopy. V únoru 1997 dostal teleskop novou infračervenou kameru. V období od r. 1997 do listopadu 1999 se znovu postupně porouchaly všechny gyroskopy a dalekohled se přepnul do nouzového režimu s cílem udržet panely sluneční baterií natočené k Slunci ... 20. prosince 1999 odstartovala z Floridy třetí opravárenská mise. Na palubě raketoplánu Discovery-STS 103 A odletělo k HST sedm pilotů a specialistů, aby opět zprovoznili zařízení, které přijde americké daňové poplatníky na 21 milionů dolarů za měsíc! Podle odborníků je to však nejlépe využitý vědecký přístroj na světě. Od r. 1990 pořídil 259 tisíc záběrů asi 13 tisíc objektů a dal vzniknout 2400 vědeckým článkům. Během opravy byly vyměněny vadné gyroskopy, vodicí senzor, baterie a rádiový vysílač, činnost byla zajištěna modernějším počítačem Intel 60486. Do plného provozu se HST vrátil v březnu 2000. Další opravárenské mise jsou naplánovány v r. 2001 a 2003. Na Zemi se HST vrátí na raketoplánu v roce 2010.
