BASOVÁ KYTARA
O base se říká, že tvrdí muziku. A neříká se to jen tak, zvlášť u rockových baskytar. Baskytary mívají čtyři nebo pět strun. Tvarem těla ani technickým vybavením se od elektrické kytary moc neliší. Mají jen robustnější mechaniku ladění a jiný typ snímačů (tzv. precision). Některé basové kytary nemají hlavici, struny jsou na nich nataženy obráceně a ladicí mechanika je posunuta až za kobylku.
MUZIKANTSKÝ SLANG
Jednotlivé části pódiové techniky mají mezi muzikanty své specifické názvy, ve kterých se laik jen těžko orientuje. Například kombu otočenému při koncertě na hudebníka se říká zadek. Směšovač, což je v podstatě redukce všech kabelů na pódiu v jeden, je mezi zasvěcenými znám pod názvem čuba. Odtud vede párák (centrální kabel) k mixáku (mixážnímu pultu). Ten je propojen s rackem (efektovým pultem) a s konci (koncovými zesilovači). A teď se v tom vyznejte.
ELEKTRICKÁ KYTARA
Elektrická kytara je takový fenomén, že jsme si na ni vyhradili celou následující dvojstranu. Výrobců kytar je ohromné množství. Pro náš popis jsme si vybrali tu nejslavnější a doufáme, že tím nikoho neurazíme.
DOPROVODNÝ NÁSTROJ
Doprovod může zajistit jakýkoli hudební nástroj. Mnoho kapel používá druhou elektrickou kytaru, klávesový syntezátor, saxofon či jiné nástroje. Nemusejí být však součástí každé rockové kapely. Jsou to vlastně "nahraditelné" nástroje. Řada skupin se bez čtvrtého nástroje obejde úplně. Když se však používají například klávesy, bývají velice výrazným prvkem (kdo poslouchá Doors, mi jistě dá za pravdu). Klávesovým syntezátorem lze nahradit jakýkoli jiný nástroj (kytaru, basu, bubny atd.) nebo pomocí samplů (nahrané zvuky, které lze reprodukovat ve všech tónech) vyluzovat i jiné zvuky.
CESTA ZVUKOVÉHO SIGNÁLU
Snímání zvuku se u jednotlivých nástrojů i u jednotlivých muzikantů liší. Může se snímat buď tak, že nástroj není připojen ke kombu, ale vede přes směšovač rovnou do mixážního pultu. Pak se muzikant kontroluje pomocí tzv. odposlechů (reproboxy použité jako "zadek"). V druhém případě může signál vést skrz kombo zdířkami Line in, Line out přes směšovač do mixážního pultu. Tak se může muzikant kontrolovat rovnou ze svého komba, stejně jako ve třetím případě, kdy se signál vede jen do komba a odtud je snímán mikrofonem, který jej teprve pak vede přes směšovač do mixážního pultu.
TECHNIKA
Hudebník má nástroj připojen do svého stacku (zesilovače s reproduktorem), který je k němu otočen tak, aby slyšel sám sebe a přitom nerušil zvukaře. Ze stacku signál odchází před mikrofon do směšovače, do kterého jsou zapojeny výstupy všech nástrojů a mikrofonů. Odtud je signál veden jedním tlustým kabelem ("párákem") ke zvukařskému mixážnímu pultu, který je umístěn v hledišti v dostatečné vzdálenosti od pódia. V něm se signály upravují podle potřeb ostatních nástrojů a akustiky sálu a přidávají se k nim efekty. Takto upravený výsledný signál pokračuje přes koncové zesilovače do reproboxů
BICÍ SOUPRAVA
Bubny jsou typicky doprovodný nástroj. Není to však pravidlem, některé hudební styly na bubnových sólech stavějí celá představení. Notace, rozestavění a bohatost bicí soupravy záleží na hudebním žánru, ale také na přání a zvyku bubeníka. U některých velkých kapel (např. Slayer nebo Kiss) můžete vidět bubny s více než dvaceti prvky. Základní bicí souprava pro rockovou kapelu je však skromnější.
Na bubny se dají použít tři druhy blan: Ambassador (bílé), které jsou velice hlasité, avšak ne příliš kvalitní. CS Batter (průhledné, s černým kolečkem uprostřed) jsou tvrdé, tlumené. Pin Stripe (průhledné, s černou kružnicí po okraji) jsou výrazné, basové.
