Technika k záchraně člověka

Sdílej
 
HORSKÁ SLUŽBA Hory jsou symbolem divoké přírody, dobrodružství i nebezpečí. Každý den se po nich pohybují stovky lidí, kteří nejsou na podmínky zde panující zvyklí. O jejich bezpečnost se stará Horská služba. Když se vám na našich horách něco stane, budou její členové zřejmě vaší jedinou šancí na záchranu. A šance to bude díky jejich profesionalitě opravdu velká.

TÉMA ČÍSLA - HORSKÁ SLUŽBAÚkolem záchranářů není postiženého vyléčit, ale poskytnout mu první pomoc a co nejrychleji jej dopravit k lékaři. Proto také většina jejich výbavy slouží k přepravě osob. Horská služba zasahuje celý rok a základní sada pro první ošetření je ve všech ročních obdobích stejná. Při vážnějších úrazech se používá speciální vak, do nějž je zraněný uložen. V tomto vaku je vždy připravena taška s vybavením pro první pomoc (ta obsahuje podobné věci jako velká autolékárnička), sada vakuových dlah (na ruce i na nohy) se speciální pumpou, schopnou napouštět i vysávat z nich vzduch, a límec k fixaci krční páteře. Součástí výbavy je také dýchací přístroj, který se nosí na zádech. Pokud se jedná o lehčí úrazy, není postižený uložen do vaku, ale je přepravován vsedě na sněžném skútru, autě či rolbě.

Letní nebezpečí

Kanadské saně jsou asi nejznámějšími saněmi horské služby. Na obrázku je dobře vidět speciální vak určený k ochraně transportované osobyJiž jsme se zmínili, že Horská služba pracuje i v letních měsících, kdy s rozmachem horských kol a paraglidingu stoupá i množství úrazů. Není-li na svazích hor sníh, je hlavním dopravním prostředkem záchranářů terénní automobil, který se dostane téměř všude. Ovšem i auto má svá omezení a v případě, že k úrazu dojde v místech, kam neprojede, přichází na řadu málo známý záchranný prostředek nazývaný rakouský vozík. Jeho základem je prohnutá deska, na které leží ve vaku zraněný, pod ní je jediné kolo a vpředu i vzadu sklápěcí rukojeti, za něž záchranáři vozík vedou. Stane-li se něco opravdu vážného, přichází na řadu vrtulník (na horách jsou vytipována místa vhodná k přistání) - ten není majetkem Horské služby, ale využívají se stroje Letecké záchranné služby.

Motory na sněhu

taška s vybavením pro první pomoc; vakuové dlahy; pumpy k napouštění a vysávání vzduchu z dlah; klasická dlaha; límec k fixaci krční páteře. Výbava univerzálního vaku na zraněného, používaného k ochraně osob přepravovaných na saních nebo pod vrtulníkHorská služba je ale spojována především se sněhem, a je nutno podotknout, že oprávněně - vždyť během lyžařské sezony vyjíždějí záchranáři i k patnácti případům denně. Proto je také většina jejich výbavy uzpůsobena pro zimní využití. Celoročně je využíván jen vak na zraněného - v zimě v něm pouze přibude několik tepelně izolačních vrstev. Nejčastějším "zimním" motorovým dopravním prostředkem je sněžný skútr (ten musejí umět řídit všichni záchranáři). Členové Horské služby jezdí na strojích Ski Doo Alpine III se vzduchem chlazenými motory o obsahu 500 ccm. Za sněžný skútr se zapojují transportní saně. Jedná se vlastně o hliníkovou vanu, ke které jsou připevněny dvě lyže a spojovací zařízení. Vana, v níž (opět ve vaku) leží přepravovaná osoba, se dá snadno vymontovat a použít jako ručně tažené saně. Kromě skútru vyjíždí k vážným případům také rolba, a je-li nejhůře (a povětrnostní podmínky to dovolí), vzlétá i vrtulník.

Saně v rukou záchranářů

Skládací nosítka - jsou rozdělena na dvě části, které nosí záchranáři na zádech. Spojením obou půlek vzniknou nejen perfektní nosítka, ale současně i saněAsi nejznámějšími saněmi využívanými Horskou službou jsou kanadské saně - ohnutá dřevěná nebo hliníková deska se dvěma tažnými tyčemi, na kterou se připevňuje vak s vybavením. Kanadské saně jsou ale dost velké a dopravit je rychle na místo určení není vždy jednoduché, proto najdeme ve vybavení Horské služby další dvě zařízení určená k transportu zraněných. Tím prvním jsou skládací nosítka, schopná posloužit i jako saně. Tvoří je dva díly, které záchranáři nosí na zádech. Jejich spojení a vytvoření perfektního dopravního prostředku je otázkou několika vteřin. Příkladem rčení "v jednoduchosti je síla" by se mohla stát silná oranžová fólie s několika popruhy, nazývaná Sked Stretcher, která sbalená do tenké ruličky nezabírá žádný prostor. Jakmile ji ale rozrolujete, stanou se z ní saně pro převoz zraněného nebo závěs pro přepravu pacienta pod vrtulníkem. Nemusíme asi ani připomínat, že na fólii i skládací nosítka se opět připevňuje vak s vybavením.

Na lyžích do kopce

Rakouský vozík slouží k přepravě zraněných v době, kdy na horách neleží sníh. Vozík vedený záchranáři vpředu a vzadu projede díky jednomu kolu téměř všudeVěcí, kterou si snad každý v souvislosti s Horskou službou vybaví, jsou kromě červených větrovek především lyže. Pryč jsou doby, kdy záchranáři jezdili na běžkách, nyní se používají skialpinistické lyže - kompromis mezi sjezdovkami a běžkami. Tato kombinace je možná především díky speciálnímu vázání. To lze přepínat z režimu volné paty a výkyvné špičky vhodného k běžeckému stylu jízdy (lze také měnit vzdálenost paty boty od lyže a tím usnadňovat stoupání do prudkých svahů) do režimu pevné paty i špičky, v němž lze na lyžích (vybavených hranami) sjíždět i ty nejprudší svahy. Větším problémem než jízda dolů je ale výstup nahoru, protože záchranáři se musejí dostat i do míst, kam nevedou žádné vleky. V tom případě se na skluznice lyží připevňují tulení pásy. Princip funkce této stoupací pomůcky je velice jednoduchý. Pás přichycený na špičku lyže pomocí záchytného oka a na ploše skluznice zajištěný samolepicí vrstvou má na spodní straně jemnou (v současné době již umělou) srst. Ta ve směru jízdy neklade téměř žádný odpor, ale jakmile lyže proklouzne dozadu, zachytí se chloupky zvednuté proti srsti o sníh a poslouží jako opora při stoupání do svahu. Nedílnou součást skialpinistického vybavení tvoří i teleskopické hůlky a speciální boty, které vypadají jako klasické přezkáče, ale jsou lehčí, umožňují pohyb nohy v kotníku a na spodní straně mají protiskluzovou podrážku.

Elektronika v lavinách

Sněžný skútr Ski Doo Alpine III se zapojenými transportními saněmi Ve výbavě Horské služby najdeme i elektronická zařízení. Kromě nepostradatelných vysílaček využívají záchranáři (zatím v menší míře) také GPS (družicový navigační systém, velice přesně informující o aktuální poloze přijímače), a především lavinové sondy zvané pips. Toto zařízení funguje jako vysílač i přijímač a v případě, že je člověk s pipsem zasypán lavinou, lze jej pomocí dalšího pipse najít. Stačí ho přepnout do režimu přijímače a pátrat v lavinovém poli po signálu zasypaného vysílače (a tím i člověka). Vodítkem je frekvence a hlasitost pípání. Nemá-li člověk zasypaný lavinou pips, přicházejí na řadu dlouhé tyče, jimiž záchranáři postupující v rojnici bodají do sněhu, a samozřejmě speciálně vycvičení psi. Pokud se vám tedy na horách něco stane, můžete se spolehnout, že Horská služba udělá pro vaši záchranu maximum. Všichni bychom se zde ale měli chovat tak, abychom vybavení záchranářů znali jen z ábíčka.

SNĚHOVÝ DRAPÁK

SNĚHOVÝ DRAPÁKPři jízdě z kopce může řidič sněžného skútru brzdit jen zastavením hnacího pásu, ten ale na prudkých kopcích prokluzuje a nedává jezdci příliš možností zpomalit. Proto jsou nejnovější skútry Horské služby vybaveny speciálním drapákem, který se při prudkém sjezdu hydraulicky sklopí a zaryje do sněhu, čímž výrazně zlepšuje brzdné vlastnosti skútru.