Pochopitelně existují výjimky, lidé bývají nalezeni naživu po pěti až šesti hodinách a jsou známy případy, kdy pod sněhem přežili přes dvacet čtyři hodin. Mají-li být záchranáři úspěšní, pak jim obyčejně nestačí jen špičková výbava a okamžitý přesun na místo neštěstí. Šanci má jen dokonale secvičený tým, štěstí a ...špičkový lavinový pes.
Bez psů to nejde
Jako první začala cvičit psy k hledání osob a věcí v lavinách švýcarská armáda na konci třicátých let minulého století. A výsledky se záhy dostavily. Dlouho se ovšem nevědělo, jak vlastně psy na jejich práci v lavině připravit, metody výcviku se měnily, zdokonalovaly, upravovaly.
Lidé zasypaní lavinou jsou jen jedním z cílů, které dnes záchranáři se svými psy hledají. Možná častěji je třeba na horách pátrat po turistech, kteří zabloudí, kterým dojdou síly a nevrátí se na základnu, jsou podchlazení a bez pomoci jim hrozí umrznutí.
Již jsme se zmínili, že při hledání lidí zasypaných lavinou jde doslova o minuty. Pozorovat cvičeného psa je radost, neboť právě rychlost a nadšení pro věc mu nikdy nescházejí. Jako dobře naprogramovaný stroj monitoruje vymezené území, a jakmile najde místo, které mu připadá zajímavé, doslova zaryje mordu do sněhu, jako by se chtěl k nálezu prokousat. Ovšem to pouze upřesňuje místo nálezu. Zpravidla se přesvědčí, že jde o planý poplach, a pokračuje v hledání.
Když narazí na místo, kde je lidský pach intenzivní, snaží se zahrabat hlouběji do země. Pokud pach nezesílí, zkušený pes neztrácí čas a pokračuje v hledání - tak dlouho, než prohledá celé území nebo něco skutečně najde.
Pes nad zlato
Dobře cvičený pes je mimořádně schopný. Udává se, že při hledání v lavině má vyšší úspěšnost než skupina dvaceti záchranářů. A navíc stejné území prozkoumá osmkrát rychleji. Jednohektarové území zvládne pes asi za třicet minut, zatímco dvacet záchranářů s tyčemi za čtyři hodiny (výsledky ze Švýcarska). Při velice detailním průzkumu zvládne pes uvedené území za jednu až dvě hodiny, dvacet záchranářů za dvacet hodin!
Ačkoliv jsou nesmírně schopní, ani ti nejlepší trénovaní psi nejsou bezchybní. Jejich výkony ovlivňuje podklad (množství a kvalita sněhu), vítr, déšť, mráz, individuální schopnosti a samozřejmě i to, jak hluboko je hledaný objekt. Špičkové výsledky měl jeden rakouský pes, který nalezl tělo dvanáct metrů hluboko, v USA pak jiný pes objevil člověka v deseti metrech. Jsou to však mimořádné výkony, hranice úspěšnosti zpravidla leží mnohem výše, někde od dvou do čtyř metrů pod povrchem.
Je pochopitelné, že individuální schopnosti psů se velice liší. Jejich rychlost, výkonnost a čichové vlohy pro hledání lidí se ovšem dají výcvikem zlepšovat. Švýcarská organizace záchranářských psů (REDOG) má s výcvikem velké zkušenosti. Většina psů, kteří jsou využitelní na lavinách, se daleko častěji uplatňuje při hledání osob v troskách staveb po jejich zřícení (hlavně po zemětřesení). Ročně mají kolem padesáti zásahů a mnohé z nich za hranicemi země.
Od roku 1971, kdy byl REDOG jako sekce Švýcarského kynologického svazu (SKG) založen, se počet aktivních členů zvýšil na 650 a společnost se stala vzorem pro podobné skupiny i v jiných zemích včetně České republiky. Pobočky REDOG pracují v USA a Austrálii.
Jak vycvičit psa
Kvalitně připravit záchranářského psa chce svůj čas. Někdy stačí dva, jindy jsou třeba i čtyři roky výcviku. Způsobilost psa pak obyčejně stvrzuje certifikát, získaný po náročných zkouškách. Například ve zmiňovaném REDOG jde o dvoudenní test a certifikát se musí každé tři roky obnovovat. Při základním tréninku se musí pes naučit, jak ukázat majiteli místo, kde cítí lidský pach. Využívají se umělé jámy a dutiny s dřevěnými poklopy, kde se schovávají pomocníci. Později se lidé ukrývají na zbořeništích a pes je musí označit jak štěkáním, tak hrabáním. Postupně se zvětšuje území, na kterém pes hledá. Psa je nutné vycvičit, aby území prohledával systematicky a přitom překonával nejrůznější překážky. Na území s mnoha překážkami je pochopitelně nutná spolupráce psovoda, který povely psovi pomáhá překonávat místa, kde má potíže. Trénovaný pes ovšem musí být schopen pracovat i zcela samostatně, bez pomoci svého majitele a v kterémkoliv území.
Trénink na sněhu
Připravit tým lavinových záchranářů je obecně snadné, ale ve skutečnosti trvá dlouhé roky, než se stane trenér skutečným mistrem.
Na začátku musí být pevný vztah záchranáře a jeho psa a taky zanícení psa pro tuto práci (u kynologa se bere jako samozřejmost). Nejdříve hledá pes svého pána, který se ukryje za nějaké předměty tak, aby to pes neviděl. Je navíc nezbytné, aby pes pána našel v co nejkratším čase. V druhém kole se záchranář schovává do umělých děr v zemi, a když pes zvládne i tohle, začíná se používat asi dvoucentimetrový poprašek sněhu. Když pes bezpečně najde svého majitele, začíná druhá etapa výcviku - pes musí objevit neznámou osobu nebo předměty (s neznámým pachem), později i několik osob po sobě, zvyšuje se sněhová pokrývka.
Po určité době je nutné změnit cvičiště nebo se přemístit do přírody, protože každý pes brzy odhalí umělé skrýše a automaticky se chodí dívat nejdříve do nich.
Posledním krokem při výcviku je napodobování reálných situací s lavinou. Je také nezbytné, aby pes dokázal hledat ve vypjaté atmosféře plné lidí, křiku, techniky, strojů atd. Nesmí si dokonce všímat ničeho kolem sebe, ať už je to jakkoliv lákavé. Proto se při výcviku na prohledávaném území pohazují psí suchary a další laskominy, oblíbené hračky atd. - pes je musí minout bez povšimnutí, odměnu dostane až po skončení hledání. Hledání musí být pro psa hrou, ale podle jasných pravidel. A většina psovodů vám potvrdí, že největší odměnou pro psa je nalezení hledané osoby.
KDE UVIDÍTE PSY PŘI PRÁCI
29. 4. - 30. 4. - Český pohár - stopy (Česká Ves - Jeseníky) 27. 5. - 28. 5. - Český pohár - sutiny + stopy (Vyškov) 29. 7. - Český pohár - voda (Vyškov) 7. 10. - 8. 10. - Mistrovství SZBK ČR (Jince) 30. 6. - 2. 7. - Mistrovství světa IRO (Rakousko)
BERNARDÝN A SPOL.
Záchranářští a lavinoví psi jsou pro nás spojeni s dobromyslnou tváří bernardýna, jehož ozdobou je nezbytný soudek na krku. V minulém století se skutečně bernardýni v horách využívali, ale vypadali úplně jinak - byli štíhlí, rychlí, menšího vzrůstu. Dnešní hromotluci by měli s pohybem na sněhu značné problémy, zabírali by mnoho místa ve vrtulníku atd. Proto se cvičí hbitá a mrštná plemena středního a menšího vzrůstu, nejčastěji němečtí ovčáci a retrívři.
Záchranáři u nás
Klub Svazu civilní obrany 101-CO-10 http://web.archa.cz/co Kynologický klub Zetor Brno http://kkzetor.cz/index1.html Kynologický klub Litomyšl (obsahuje národní i mezinárodní zkušební řády) http://www.mujweb.cz/www/kkli/index.htm Sportovní kynologie http://pes.mz.cz
Záchranáři ve světě
http://www.avalanche.org http://www.drizzle.com/danc/avalan che.html http://www.hrdsurescue.org.np
