loučení je vždycky trochu smutné, tedy pokud se loučíte s něčím nebo s někým, na kom Vám záleží, koho máte rádi. Já se dnes chci rozloučit s Vámi a věřte mi, že mi na Vás záleželo a záleží tak, jako na málo čem. Jedenáct let v redakci bylo pro mě tím nejkrásnějším obdobím života, ale všechno jednou končí.
Přeji Vám tedy, ať si s tím naším časopisem užijete ještě mnoho radosti, ať vám přinese mnoho zábavy i poučení. Svým bývalým kolegům pak přeji hromady nápadů, chuti pídit se po stále nových informacích, zajímavých lidech. Není to vždycky snadné, výsledek není někdy takový, jak si redaktor představoval, ale Vy musíte vždycky poznat, že ten podpis pod článkem není jen nějaké jméno, ale člověk, který pro Vás udělal maximum.
Říká se, že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. Jsem si toho vědom, ale každá řeka má břehy na dvou stranách, a po těch se dá chodit kilometry daleko. Takže kdo ví, třeba se jednou na nějakém tom břehu potkáme. Už teď se na to těším.
Váš
Sdílej
19. února 2001 • 00:00 Vyšlo v ABC 04/2001
