Brzy na jaře, často již na konci března, se probouzejí naše nejznámější žáby - ropuchy obecné (Bufo bufo). A hned jak opustí úkryty, vydají se nejkratší cestou k vodě. Žene je nejsilnější ze všech pudů, pud rozmnožovací. Už během namáhavé cesty se začínají samečkové ucházet o samičky, a pokud uspějí, cestuje již pevně spojená dvojice - sameček sedí samičce na hřbetě a velice pevně ji objímá předníma nohama kolem hrudníku (odborně se toto spojení jmenuje amplex). Odtrhnout samečka je téměř nemožné - spíš byste žabám ublížili.
Řidiči, jeďte opatrně
Ropuchy vyhledávají pro svá vajíčka stojatou vodu: různé rybníky, tůně, ale i stálé kaluže, trvale zatopené příkopy či lomy a pískovny... Putují k nim přes všechny překážky stejnou cestou, jakou putovali jejich rodiče i předchozí generace. Bohužel, krajina se mění a žabám se mnohdy do cesty postaví smrtelně nebezpečná hráz. Tou nejhorší jsou silnice, které přetínají jejich tradiční cesty. Dnes už se na mnoha místech - zejména u nových či opravovaných komunikací - vytvářejí tzv. žabí podchody, ke kterým jsou putující žáby navedeny systémem příkopů a ohrádek. Na mnoha žabami oblíbených přechodech, kde ještě tyto podchody nejsou, alespoň hlídkují ochranáři a odchytávají žáby do padacích pastí (např. kbelíků zakopaných do země) v nichž je pak přenášejí na druhou stranu silnice.
Leckde pak objevíte i vyobrazenou dopravní značku - spatříte-li ji právě v tomto období (tj. od konce března do poloviny dubna, záleží na počasí), upozorněte tatínka (nebo kohokoliv, kdo zrovna řídí) a zbystřete pozornost - po silnici skutečně mohou přecházet žáby.
Mohou být všude
Není možné označit a ohlídat všechna místa, kudy putují ropuchy k vodě, je u nás dost míst, kde nejsou ani dopravní značky, ani podchody, ani hlídky, které žabám pomáhají. Pokud silnice vede krajinou, kde se nacházejí různé vodní tůňky, kaluže, rybníky či zatopené lomy, dávejte dobrý pozor - přecházející žáby jsou na silnici dost nápadné, a tak stačí trocha ohleduplnosti. Ostatně, místo, kudy žáby přecházejí, nebývá široké, pár desítek či stovek metrů, a zvýšené opatrnosti je třeba jen v omezeném období, čas ropušího putování trvá asi dva až tři týdny. Pak už jsou žáby zase v bezpečí.
