Prvním člověkem, který sám obeplul zeměkouli, byl patrně americký jachtař Joshua Slocum. Stalo se to zhruba před sto lety. První oficiální závod plachetnic s posádkou jednoho muže, který se pořádal v roce 1960, vyhrál Angličan Francis Chichester. Trasa vedla z britského Plymouthu do Newportu na severoamerickém Rhode Islandu, a Chichester ji překonal pouze s jednou zastávkou. Bez přerušení to v roce 1966 jako první dokázal jiný Angličan - Robin Knox-Johnston.
Soutěže
Britové tradici sóloplaveb započali, Francouzi však tento extrémní sport značně rozvinuli a dnes ho sponzorují a organizují vždy v červnu pod označením Europe 1 New Man STAR, zkráceně OneSTAR či OSTAR. Od přelomu let 1989 a 1990 se startuje jiný závod - Vendée Globe, ve kterém jachtaři obeplouvají celou zeměkouli. To však nejsou závody každoroční.
Drsné podmínky
Kromě dokonalé tělesné zdatnosti musejí jachtaři perfektně ovládat svoji loď a všechno technické i navigační vybavení, odolávat samotě a nedostatku spánku. Musejí si také umět poradit s možnými poruchami a psychicky se vyrovnat s dlouhotrvajícími nápory vln, burácejících větrů a bouří, které nejsou v oblastech jižních oceánů, kudy jejich cesta vede, žádnou mimořádnou událostí. Sólový jachtař musí být dobrodružný, soběstačný a zručný jedinec, ochotný neustále se učit a zdokonalovat.
Chce-li být úspěšný, musí si zvyknout i na jiný režim spánku. Spát v noci osm hodin denně bez přerušení není na lodi možné. Spíš je obvyklé spaní v krátkých etapách podle situace, která to umožňuje. Jachtaři prý nespí více než pět hodin denně, a to ještě přerušovaně.
Bezpečnost v rámci možností
Lodě jsou nejmodernějších konstrukcí a musejí zajišťovat v maximální míře bezpečnost plavců. O cenách takto vybavených jachet se ani nemluví, bez movitých sponzorů by se sóloplavby v žádném případě nedaly uskutečnit. Ke stavbě lodí se používají lehké, pevné a odolné materiály, vyrobené z uhlíkových vláken.
Vše na lodi je uspořádáno účelně a přehledně, potřebné věci musí mít plavec blízko při ruce. Sólové plavby dneška zcela změnila satelitní komunikace, pomocí níž může být jachtař stále ve spojení s pevninou či jinými plavidly. Malý satelitní systém Satcom C umožňuje přenos textových zpráv, zatímco systém Satcom B je schopen přenášet obraz pomocí palubního videa. V posledních letech mohou příznivci plaveb sledovat život na palubě téměř bezprostředně pomocí internetu.
Transoceánské jachty
Dnes se používají dvě kategorie lodí - třída Open 50 - délka 50 stop (15,2 m) - a Open 60 - délka 60 stop (18,3 m). Za příznivého větru dosahují rychlosti až 55 km/h. Stejně jako tradiční jachty mají naspodu kýl, zatížený objemným olověným závažím. Ten zamezuje převržení lodi a přílišnému zmítání při větru. U menších lodí se kromě kýlu využívá i tzv. daggerboard - ploché nezatížené desky, které se snižují či zvedají podle toho, jak je třeba omezit pohyby do boku. Kýl není stabilní, ale pohyblivý pomocí hydraulického mechanismu. Tím se olověná zátěž posouvá z jedné strany na druhou, aby se zlepšila stabilita lodi a tak se i za vanoucího větru lépe udržel směr plavby. Dalším prostředkem k udržení stability směru jsou nádrže s vodou, jež lze podle potřeby na jedné či druhé straně lodi naplnit nebo vyprázdnit.
Moderní jachty by nebyly kompletní bez autopilota, který se stará o plavbu lodi. Bez tohoto počítače by byly transoceánské poutě mnohem složitější a riskantnější.
1 - vodotěsná přepážka
2 - nesymetrické desky
3 - náhradní plachtoví
4 - vodní zátěž
5 - hydraulický mechanismus pro pohyblivý kýl
6 - navigační centrum
7 - lůžko
8 - kuchyňka
9 - skladovací skříňky
10 - záchranný člun
11 - prostor pro autopilota
12 - úniková dvířka
Vendée Globe
Soutěž Vendée Globe byla založena Francouzem Philippem Jeanototem a zúčastňují se jí nejlepší jachtaři z celého světa. Start i cíl jsou ve městě Sables dOlonne v Biskajském zálivu. Vyplouvá se počátkem listopadu a vítěze zde očekávají někdy v únoru. Směr plavby je nejprve západní, pak se stočí na jih kolem Afriky, napříč Indickým oceánem, dále mezi jižním pobřežím Austrálie a Antarktidou, přes jižní Pacifik, kolem Hornova mysu a Atlantikem zpět do Francie. Při prvním závodě startovalo třináct lodí a do cíle jich doplulo sedm (vítěz za 109 dní). Na přelomu roku 1992 a 1993 startovalo čtrnáct lodí, doplulo jich také sedm (vítěz za 105 dní). V ročníku 1996/97 dosáhlo cíle jen šest jachet ze šestnácti startujících (nejrychlejší byla v cíli opět za 105 dní). Řada lodí se musí během soutěže uchýlit pro poruchy či únavu plavce do některého z přístavů, mnozí na širém moři ztroskotají. Ztráta života zatím postihla jen dva muže, ostatní byli vždy zachráněni, několikrát dokonce jinými účastníky klání, a to i přes hrozbu vyřazení ze závodu (pro porušení pravidel sólové plavby). Lidské životy jsou přece jenom důležitější než vítězství v soutěži.
NEJLEPŠÍ JACHTAŘKA
V současnosti se mezi nejlepší jachtaře řadí i žena, Angličanka Ellen McArthurová (viz foto vlevo). Jachting ji zaujal už v osmi letech. V sedmnácti si pořídila první loď a už o rok později uskutečnila první sólovou plavbu kolem Británie. V roce 1999 byla zvolena "Jachtsmanem roku" (Yachtsman of the year) a v roce 2000 se ve třiadvaceti letech jako nejmladší účastnila soutěže OneSTAR. Udivila jachtařský svět vítězstvím ve třídě jednotrupých plavidel, přičemž porazila mnohem zkušenější muže.
