Konec školního roku vždy byl ve znamení školních výletů. Těšili jsme se na ně celé druhé pololetí. Když přišel ten dlouho očekávaný den, brzy ráno jsme se shromáždili před školou a jeli obdivovat nějakou pamětihodnost naší země - hrad, zámek, historické město, jeskyně... Bývali jsme vybaveni kapesným, museli jsme přece mít na zmrzlinu a nějaký ten suvenýr z výletu. Něco, co by nám navštívené místo připomínalo. Zkamenělou růži zakletou do vřídlovce z Karlových Varů, miniaturní jihočeský džbáneček z Hluboké, kýčovité přívěsky s napodobeninami hradů vyvedené v barvách, ozdobný špendlík ve tvaru Krakonošovy hole z Krkonoš... Od té doby se zdánlivě nic nezměnilo. Také dnešní děti jezdí na výlety a jsou vybavené kapesným na zmrzlinu a suvenýry. Ale... Když dnes objíždím stejná památná, a tudíž turisticky exponovaná místa, jímá mě hrůza. Stánky se suvenýry nezmizely, zmizely však ony drobnůstky, které se, ač kýčovité, vztahovaly právě k onomu místu. Nahradily je indické šátky, měsíční kameny, broušené sklo, orientální stříbrné šperky... Na Hluboké, v Karlových Varech, v Krkonoších, všude naprosto stejné. A turisté se na ně nadšeně vrhají, musí si přece koupit suvenýr z výletu. Že si stejný předmět mohou koupit i doma? Nevadí, ale tenhle je z ... Slyšeli jste někdy slovo globalizace? Ano, ale nerozumíte mu? Tak právě toto je jeden z jejích negativních projevů. Nepodléhejte jí, snažte se i na výletech a při nákupu suvenýrů hledat "genia loci" - ducha místa. Neboť stále existují, byť kdesi v koutku zastrčené, obchůdky se suvenýry, jež se vztahují právě k onomu místu. A které nikde jinde nekoupíte!
Sdílej
28. května 2001 • 01:00 Vyšlo v ABC 11/2001