Poručík Landa nabídl kukátko svému druhovi: "Tak mám dojem, že máme našeho člověka. Vlastně človíčka. Podívej se na tu lodičku, co drží ten kluk." Ten se chvíli díval a kývl: "Jdem se na ni mrknout."
Za chvíli stáli u kluků na mole. Landa s nepředstíraným obdivem pronesl: "Krásný modýlek. Chtěl bych dát něco takového klukovi k narozeninám. Neprodáš?"
Tomáš se podíval na muže ve sportovní bundě a zavrtěl hlavou: "Neprodám, sotva jsem ho dodělal, dneska má křest. Jó, minulý týden jsem měl starší, ale tu už jsem prodal nějakému chlápkovi. Za čtyři kila!" Tomáš zvedl pyšně hlas. "Neposlal vás za mnou on?"
"Měl ten model taky takové zvláštní duralové komínky?" Landa ukázal prstem na trubičky na palubě.
"Jo, zrovna takové, to mi nosí táta, je to nějaká součástka od nich z fabriky."
"A toho chlápka si pamatuješ? Poznal bys ho? Nebo kluci?"
Tomáš po chvilce váhání přikývl: "Asi bych ho poznal, ale kluci tu zrovna nebyli." A pak otevřel dokořán oči i pusu na služební průkaz v Landově ruce. Za hodinku seděli oba policisté, Tomáš i jeho otec, pro kterého cestou zajeli, nad policejním albem na stanici. Landa otevřel vytypované stránky: "Dej si na čas, pořádně si tyhle pány prohlédni." Stranou pak vysvětloval Tomášovu otci: "Máme důvodné podezření, že pomocí modelu vašeho chlapce byl spáchán trestný čin. Na místě požáru hausbótu na zdejší přehradě jsme našli zbytek paluby modelu se zvláštními komínky. Možná někdo poslal k hausbótu model s výbušninou. Oběhli jsme řadu modelářů, naběhali kilometry podél řeky, až jsme stejné komínky našli u vašeho chlapce."
"Tady ten, určitě je to on," zapíchl Tomáš prst do jedné fotky.
"Tak přece Šikula Sova," podívali se na sebe policisté. Za hodinku zvonili u dveří Sovova bytu. Otevřel jim a zazubil se: "Pojďte dál, ale víc než posledně vám nepovím. Hort mně visel spoustu prachů, ale kvůli tomu mu přece nevyhodím hausbót do luftu."
Landa mu úsměv oplatil: "Jenže my objevili svědka. Toho modeláře, co vám prodal model. Pro vás bylo snadné z něj vyrobit rádiově řízené torpédo. Na fotce jste se mu moc líbil."
"Tak to by chtělo podšprajcnout nějakým důkazem. Jinak je to výpověď nějakého hloupého kluka proti mojí. Zeptali jste se ho, kolik má dioptrií? Já nic nekoupil, u přehrady mě taky nikdo neviděl. Jak jsem už vypověděl, tu noc jsem byl se svou milou, což ona potvrdila. Je mi líto, pánové," zasmál se jim do očí. Ale Landa mu řekl něco, po čem ho úsměv přešel a bylo mu to opravdu líto.
OTÁZKA PRO ČTENÁŘE
Co to asi opravdu bylo?
Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.
