Z tohoto pohledu je tedy smrt jen zvrat v toku látek a energie - mrtvý organismus přestává přijímat energii a živiny, rozkladnými procesy se naopak energie uvolňuje a složité organické látky se rozpadají na jednoduché. To je velmi zjednodušené schéma, nicméně platí i pro člověka. Ale člověk by nebyl člověkem, kdyby pro sebe nehledal nějaké výjimky a výhody. Včetně té, že se snaží vyhnout tomuto přirozenému koloběhu. Nejlépe se to podařilo Egypťanům, kteří v touze po nesmrtelnosti dovedli k dokonalosti umění mumifikace lidských těl. O tom jste si podrobně mohli přečíst v ABC č. 9.
Svět plný mumií
Egyptské mumie však nejsou jediné na světě - ostatně, mumifikaci dávno před Egypťany vynalezla sama příroda. Dokonale mumifikovaná těla zemřelých lidí proto nalézáme prakticky všude - v Jižní i Severní Americe, v severní Africe, Evropě i Asii. Většina z nich se zachovala spíše shodou okolností, jen málokdy jde o uměle vyvolaný proces, jaký známe z Egypta. K přirozené mumifikaci jsou však nezbytné zcela specifické podmínky, které zabrání rozkladnému procesu. Ty se vyskytují v oblastech s extrémním podnebím: v poušti, kde horký suchý vzduch a písek tělo rychle vysuší (tak vznikly nejstarší přirozené mumie v Saharské poušti), nebo naopak silný suchý mráz, jaký panuje ve vysokých horách (mumie z horských úbočí And, čínské pouště Takla-Makan či slavný Ötzi - muž z ledovce v Alpách -, který je současně nejstarší přirozeně vzniklou mumií na světě, žil před 5300 lety) a v polárních oblastech (mumie Eskymáků ze Severní Ameriky a Grónska). Rozkladnému procesu však může zabránit i silně kyselé anaerobní (bez vzduchu) prostředí rašelinišť, jak doložil např. nález muže zavražděného v době železné a pohřbeného do anglických bažin.
Záhada čínské pouště
V letech 1970 - 1980 byly v samém srdci Asie, v písečné poušti Takla-Makan, objeveny mumie zemřelých lidí, kteří zde žili před 4000 lety. Těla mužů, žen i dětí jsou dokonale zachovalá, neboť je vysušil krutý mráz a suchý vzduch horské pouště. Pro vědce jsou takto zachovalé mumie nesmírně cenné - jejich tkáně, vlasy, oděv ap. prozrazují mnohé o jejich životě. Při zkoumání taklamakanských mumií však vědci zažili šok - zemřelí vůbec nebyli Asiaté, byli to Evropané z oblasti Kavkazu. Jak se dostali tak daleko od domova? A proč? Tyto otázky dosud nikdo nerozluštil. Nejpravděpodobnější je teorie, že jde o pastevce, kteří následovali svá stáda ze stepí jihovýchodní Evropy až do řídce roztroušených oáz obrovské náhorní pouštní planiny.
Posvátné vrcholy
Indiánské zvyklosti byly kruté. Sotva osmiletá dívka, jejíž mumie byla objevena pod vrcholem Nevado Ampato v peruánských Andách, byla obětí, jež měla Inkům, kteří zde žili přibližně před 500 lety, zajistit vodu a dobrou úrodu. V jejím hrobě proto byly i další dary - miniaturní sošky, listy koky a zrní. Samotná dívka ovšem nezemřela násilnou smrtí jako jiné podobné oběti objevené v Andách: na jejím hrdle nebyla nalezena žádná stopa po škrcení, její lebka nenesla stopy po úderu. Zdá se, že dívka jednoduše zmrzla - ve svém posvátném "kokonu", do něhož byla zavinuta, se totiž nemohla ani pohnout.
PŘEDKOVÉ V JESKYNI
Filipínský kmen Ibaloi ukládal své zemřelé předky uzavřené ve skrčené poloze v dřevěných rakvích do posvátné jeskyně. Zde se zachovala jejich mumifikovaná těla po celá staletí, podle odborníků pocházejí nejstarší z nich ze dvanáctého století. Podle různých vnějších známek se zdá, že řada z nich byla pohřbena a mumifikována ještě za živa a, jak různé dosud dochované rituály naznačují, dobrovolně. Tehdejší lidé se tak možná chtěli vyhnout bezmocnému stáří či trýznivé smrti při onemocnění...
MUMIE V ČECHÁCH
Podmínky pro mumifikaci (vysušení) těl zemřelých mohou vzniknout za určitých okolností i v místech, kde by je nikdo neočekával - např. v dobře větraných kryptách či sklepeních. Takové podmínky panovaly např. v katakombách pod jezuitským kostelem na klatovském náměstí. Členové řádu, kteří sem byli ukládáni v letech 1676 - 1773, se v mumifikované podobě dochovali do dnešních dnů. Problém nastal až po zpřístupnění katakomb a pohřební krypty: změny v proudění vzduchu a davy návštěvníků způsobily, že se mumie začaly kazit a katakomby bylo nutné na čas uzavřít. Dnes, po nutných úpravách, které obnovily původní klimatické podmínky, jsou opět přístupné.
Pozor! Soutěž!
Jedinečné ceny!
Mumiím byl 3. června věnován celý večerní program Discovery Chanel. Tento televizní kanál mimoto věnoval našim čtenářům pět cen - pět mumií, které si vylosovaní výherci naší vědomostní soutěže budou moci sami dotvořit a uložit do zdobeného sarkofágu. Stačí, když odpovíte na naše otázky a do 10. července je na korespondenčním lístku pošlete na adresu redakce. Ceny rozešleme do konce července poštou, nezapomeňte proto na svou zpáteční adresu. Lístek zřetelně nadepište Soutěž o mumie.
1. Egypťané mumifikovali zemřelé proto, že:
a) chtěli konzervací zabránit rozkladu a tím šíření nakažlivých nemocí,
b) věřili, že jen zachovalé tělo umožňuje věčný posmrtný život,
c) chtěli pro potomky uchovat významné členy rodiny v nezměněné podobě.
2. Dosud nejstarší, přirozenou cestou konzervovaná mumie, pochází z:
a) Jižní Ameriky,
b) severní Afriky,
c) Evropy.
3. Zkoumání mumií přináší vědcům poznatky o:
a) životě, zdravotním stavu a zvycích dávných lidí,
b) vzniku a vývoji člověka,
c) ničem podstatném.
Foto Vladislav Knapp
