Do řízení výtahů se stále víc zavádí elektronika, zejména tam, kde je třeba zajistit účelné využití kabin a omezit čekání zájemců o svezení. V nižších obytných domech s jedním výtahem to samozřejmě není nutné, platí to především pro velké hotely a kancelářské budovy, kde vedle sebe stojí několik šachet s kabinami a po celý den se přesunuje spousta lidí. Tam si výtahy přes počítač podávají a navzájem vyměňují informace o situaci, a výsledkem by měla být ta nejlepší řešení. Počítač vyhodnocuje patro, odkud je voláno, propojení několika volání shora i zdola v kombinaci s mezizastávkami a rychlostí jízdy a do žádaného místa pošle nejvhodnější kabinu. U dvou či tří výtahů desetipatrové budovy je to dětská hra proti třiceti - či vícepatrovým kolosům, kde vedle sebe jezdí deset i více kabin a kde se hemží tisíce lidí. Při ranních, poledních a podvečerních špičkách dostávají výtahy zabrat a elektrony v počítačích jenom kmitají.
Úkolem elektronického řízení provozu je co nejrychlejší obsluha při nejvýhodnějším využití. "Inteligentní" výtahy skutečně dokáží dopravit až o 50 % lidí více než srovnatelné systémy řízené konvenčním způsobem.
Chytré výtahy
Jak pracuje tato nová technika? Senzory a mikroprocesory zaznamenávají nepřetržitě údaje o pohybu a poloze kabin i požadavcích volajících zákazníků. Během každé vteřiny jsou všechny údaje mnohokrát porovnány a zpracovány. Programování jízdy kabin pak probíhá na principu odměny a postihu systémem bonus-malus (systém známý například z pojištění aut - jezdíte-li bez nehod, dostáváte odměnu bonus; musí-li za vás pojišťovna pořád něco platit, čeká vás postih - malus). Kabiny sbírají za mnoho jednotlivých položek (počet volání, poloha kabiny, množství lidí v kabině apod.) odměny (plus body) a postihy (minus body) pro každé volající místo a kabina, která nasbírá nejvíce plus bodů, je potom na dané patro odeslána. Tímto způsobem se podařilo zkrátit na minimum dobu čekání i v jedné z nejvyšších evropských budov, 256,5 m vysoké frankfurtské veletržní věži. I ráno, kdy tam proudí více než tři tisíce úředníků, nemusí žádný z nich čekat v průměru déle než devatenáct vteřin!
Šedesát pater a dvacet čtyři výtahy
Šedesát pater je obsluhováno dvaceti hlavními osobními výtahy, další dva slouží jako nákladní. Restaurace v desátém patře má své další dva výtahy. Konečné stanice pro dopravu do nižších poschodí jsou ve 20. a 29. patře. Níže jezdí čtyři kabiny rychlostí 2,5 m/s s dvanácti zastávkami, výše další čtyři výtahy rychlostí 4 m/s s jedenácti zastávkami. Rychlejší "dálkové" výtahy prosviští spodní polovinu budovy a staví jen v horní části s konečnými stanicemi ve 45. a 60. patře. V prvním případě rychlostí 5 m/s s osmnácti zastávkami, nejvýše pak rychlostí 6 m/s se sedmnácti zastávkami. Nákladní výtahy jezdí až do 63. poschodí rychlostí 3,5 m/s a staví téměř všude.
Více než osm metrů za sekundu?
Jak je to s rychlostí jízdy výtahů a je ji možno zvyšovat? Stále zatím platí, že většina jich nijak nepospíchá. V Německu je asi půl milionu osobních zdviží a pouze 1,5 %, tedy asi 7500, jich jezdí rychlostí vyšší než 2 m/s. Ostatní se pohybují pomaleji, rychlostí svižně pochodujícího turisty. Vyšší rychlosti se využívají ve výškových budovách a různých věžích. Za vysloveně velkou rychlost se pokládá 6 m/s. Při té už některým účastníkům zaléhá v uších. V amerických mrakodrapech se jezdí ještě rychleji, 8 m/s, což je pokládáno za mezní hodnotu.
2 kilometry a 500 pater
Jak ale chtějí řešit dopravu Japonci v projektované, dva kilometry vysoké budově zvané Aeropolis? Ta má stát v tokijském zálivu, má mít více než 500 poschodí a pracovat v ní bude skoro tři sta tisíc lidí. To je jedno město! Pro podobnou budovu jsou naše běžné výtahy předpotopním prostředkem. Pro zvládnutí ohromného množství osob v takových gigantických budovách budou zapotřebí skutečné výtahové katapulty. Řešením má být pohon na principu lineárního magnetu. Vedení a posun kabiny by vznikal pohybujícím se magnetickým polem ve vodicích lištách. V USA se již uskutečnily mnohé zkoušky takového zařízení ve speciálně postavené testovací věži při rychlosti 10 m/s a vyšší. Jako nezbytná se ukazuje potřeba vyrovnávání změn tlaku vzduchu, podobně jako je tomu v letadlech.
PRUŽNÝ ŘÍDICÍ SYSTÉM
Řídicí počítače moderních výtahů si dokáží poradit i s náhlým náporem cestujících. Konají-li se například současně v 10., 20. a 30. poschodí mnohapatrové budovy odborné konference, zpracuje řídicí systém informace a pro tato místa ihned zajistí intenzivnější provoz. Elektronika sama okamžitě zařadí speciální provozní program, několik kabin je naveleno k přijímání účastníků a elektronicky ovládané informační tabule návštěvníky patřičně nasměrují.
NEJBEZPEČNĚJŠÍ
Podle oficiálních statistik je výtah nejbezpečnější dopravní prostředek na světě, dokonce pětkrát bezpečnější než pohyblivé schody. Na čtyři tisíce výtahů se počítá s jednou nehodou ročně. Jedna americká pojišťovací společnost sdělila, že její zákazníci mohou projezdit ve výtahu 140 milionů kilometrů, než dojde ke smrtelnému úrazu. Žádný jiný pohybující se dopravní prostředek nedovede tak rychle zabrzdit jako výtah.
