Objevíte je téměř v každé akvaristice - roztomilé, okaté, velké jako pětikoruna. "Akvarijní" želvičky. Jejich cena je více než přijatelná, není proto divu, že si je z obchodu často odnášejí i lidé, kteří sem původně přišli z úplně jiných důvodů. Seriózní obchodník zákazníka upozorní, jaké zvíře si to vlastně odnáší a co z něj vyroste, ale v obchodech, kde jde jen o to, prodat zvíře, nový majitel často ani netuší, že si domů nese spoustu starostí a zklamání.
Akvárium ne!
Ony levné vodní želvy, které se u nás nejčastěji prodávají, jsou právě vylíhlá mláďata severoamerické želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Do akvária s rybičkami se však rozhodně nehodí - jsou totiž nelítostnými dravci, kteří svůj pobyt v zařízeném akváriu zahájí systematickým lovem původních obyvatel. Ale i jinak je pro tyto želvy akvárium nevhodné. Třebaže jsou vodní, vyžadují i suchou část, kde se vyhřívají na sluníčku (nebo pod umělým zdrojem tepla).
Chovné zařízení
Akvaterárium musí být zařízené co nejjednodušeji - zejména část s vodou. Želvy totiž svou potravu konzumují téměř výhradně ve vodě a větší sousta drápy předních nohou cupují na drobnější, snáze spolknutelné kousky, čímž vodu silně znečišťují. Mimo to do vody také vylučují, vodu je proto nutné často měnit a nádrž důkladně čistit. Dospělé želvy snášejí i poměrně chladnou vodu, předpokládá to však možnost vyhřát se na souši pod silnějším tepelným zdrojem. Mláďatům by teplota vody neměla dlouhodobě klesat pod 20 oC.
Výběh
Ideální chovné zařízení pro vodní želvy je dobře zabezpečený venkovní výběh na chráněném slunném místě s mělkým bazénkem. Ohrádka výběhu musí být zapuštěná do země, aby se želvy nepodhrabaly, a bazén by měl mít povlovné břehy, aby se jim z něj dobře vylézalo. Ve výběhu lze želvy nechávat od jara do pozdního podzimu.
Potrava
Malé želvičky jsou dravé, nadšeně se vrhají po všem, co se v jejich okolí mihne - loví drobný rybí potěr, do vody spadlý hmyz, ochotně však přijímají i umělé krmení - kousky ryb nebo speciální granulované krmivo pro vodní želvy. Při vydatném krmení velmi rychle rostou, ke stavbě kostí a krunýře však potřebují obrovské množství vápníku a vitaminů, zejména vitaminu D. Mírný nedostatek těchto látek jim způsobuje měknutí krunýře a jeho pozdější deformaci, pokud jim vápník či vitamin D chybí zcela, začnou se jim deformovat i kosti, měknou jim čelisti a želvička dříve či později uhyne.
Dospělé želvy už tak náročné nejsou, mění své potravní zvyky a k živočišné složce vyžadují i značný podíl rostlinné stravy: pochutnávají si na salátu, listech vodních rostlin, ve venkovním výběhu dokonce spásají vegetaci rostoucí okolo nádrže.
Mokrý mazlíček
Stejně jako kterékoliv jiné zvíře odchovávané v zajetí si i vodní želvy snadno zvykají na svého ošetřovatele a při jeho příchodu vystrkují hlavy a snaží se dostat k němu co nejblíže v očekávání potravy. Ale i ta nejochočenější želva se snadno splete, a budete-li ji krmit z ruky, lehce přijdete k úrazu, kousnutí její zobákovitou čelistí není nic příjemného. Při přenášení pak zvíře berte shora za krunýř, vyhnete se tak nejen čelistem, ale i silným hrabavým drápům, jimiž se při obraně mohutně ohání.
Pozor!
Málokterý obchodník při prodeji miniaturního mláděte přizná, jaké velikosti tyto želvy dorůstají. Dospělá samice může v dobrých podmínkách měřit až 30 cm, takže mnoho původně nadšených chovatelů později zoufale hledá pro přerostlého miláčka nový domov. Zoologické zahrady a různá chovatelská zařízení jsou proto dnes zcela přeplněna odloženými "akvarijními želvičkami" a dospělá zvířata nikdo nechce.
