Když vyšla paní Věra z domu a kráčela parkem na kraji města do práce, bylo vše, jak má být. Slunce nemělo ještě sílu, ptáci štěbetali své ranní písně, zkrátka pohoda, kvůli které volila delší cestu do centra. A pak ji sevřela čísi ruka zezadu kolem krku, druhá ruka jí přiložila k levému spánku chladný kov. Vyjekla a tlak na krk zesílil. Do ucha jí zaskřípal výhružný hlas: "Ani necekni! Když nebudeš jančit, nic se ti nestane. Pusť kabelku na zem a mazej. Ale jak se otočíš nebo začneš ječet, je po tobě."
Paní Věra pustila kabelku na zem a rozběhla se po cestě. Teprve na okraji parku začala ječet a otočila se. Ale po útočníkovi se slehla zem. Vyběhla vstříc přijíždějícímu autu. Řidič prudce zabrzdil a zařval okénkem: "Co tu vyvádíte, ženská? Ještě mi pomačkáte kastli! Co se vám stalo?" zmírnil hlas při pohledu na vyděšenou ženu.
Za deset minut už seděla paní na policii: "Paní, to už jste tenhle měsíc třetí. Copak jste o tom neslyšla? Chodit po ránu liduprázdným parkem. Mohla jste dopadnut ještě hůř. Kolik bylo v té kabelce?"
"Skoro dva tisíce," zavzlykala paní. "Chtěla jsem si odpoledne koupit nové boty. Do divadla. Jó, byly tam také dva lístky do toho divadla. Za čtyři stovky!"
Ani večer se paní Věra nedočkala od manžela pochvaly. Syn Tomáš pozorně poslouchal. Druhý den to líčil své partě: "Ten polda říkal, že už je to v tom parku třetí přepadení. Co kdybychom se tam porozhlídli? Na střídačku. A taky se mrknem do toho divadla, já ty lístky kupoval, byly do třetí řady, čísla 7 a 8."
Výsledkem týdenního hlídkování byla jen vybraná kabelka, nalezená v odpadním koši u parku, a fotografie, kterou pořídil Jirka: "Koukněte, ten kluk má těsně u nohy pistoli! A něco hledal! A vím, kde bydlí!"
Tomáš si fotku prohlédl: "Tak na něj můžeš zapomenout, ten to nebyl. A co divadlo?"
"Na ta místa si sednul takovej vymaštěnec s mladou kočkou. A o přestávce oba odvedli dva nenápadní pánové do salonku. Tlouštík ječel, že ty lístky koupil od důchodce před divadlem. Po třech stovkách! Víc nevím, policajti, co měli s těmi lístky stejný nápad jako my, mě vyrazili ze dveří."
Za další týden byl případ uzavřen. Policisté zmáčkli důchodce. Byl to střízlík, ten na přepadávání neměl. Ale prásknul recidivistu Hálu. Ten se při výslechu bránil, že lístky našel před divadlem. Ale to mu policisté po právu nevěřili.
OTÁZKA PRO ČTENÁŘE
Proč mu to policisté nevěřili? A proč vyloučil Tomáš z podezření kluka z fotky? Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.
