Co je na šipkách tak přitažlivého? V první řadě je může hrát každý a doslova kdekoliv. Pestré dělení jednotlivých polí terče umožňuje hrát celou řadu her a jejich variant, ale každá parta si může vymyslet i svoje vlastní verze. Základní výbava, obsahující kvalitní terč a dvě sady šipek, zpravidla nepřijde na více než dva tisíce korun. Na hru pak stačí místnost tři metry dlouhá a dva metry široká. V šipkách vůbec nezáleží na atletické postavě hráče, jeho síle, výšce nebo váze, důležitý je jen trénink, silné nervy a balík štěstí. Hrát může vnučka s dědečkem, tatínek s maminkou, dva kamarádi nebo náhodní příchozí někde v restauraci. Kdokoliv může porazit kohokoliv, o to větší je to zábava, ale taky nervy a zdánlivá ostuda. No, jen si to představte - porazí vás třeba holka ze druhé třídy jen proto, že doma po večerech hází s tatínkem. A tak vám doporučujeme - vrhněte se na trénování a natřete to všem dospělým.
Magické kouzlo hry zvané šipky bylo objeveno ve středověké Anglii. Prapůvod házení na terč je ale jistě daleko starší. Možná ho můžeme hledat v dobách, kdy hlavní zbraní byl oštěp, možná později, kdy si prý lukostřelci zkrátili šípy na 30 cm a házeli je jako nůž nebo sekeru. Tato malá ruční zbraň - tichá, šikovná a velice nebezpečná - byla pro mnohé nedílnou součástí osobní obrany. Ale protože protivník nebyl stále k dispozici a bylo nutné trénovat, použil se jako terč špalek stromu, později pokreslený "koláč" z kmene a ten byl mnohem později nahrazen sisalovým nebo elektronickým terčem.
Kdo první rozdělil terč na dvacet výsečí a šest soustředných kruhů, kdo rozhodl, že se bude házet třemi šipkami, to asi nezjistíme. Báječná hra ale byla na světě. Z válečníků se stávali hráči, neméně obdivovaní a slavní.
V současné době lze šipkovou hru rozdělit na dvě základní kategorie - na klasické šipky (ve světě jim říkají steeltip - kovová špička) a moderní šipky (softtip - měkká špička pro elektronické terče).
Šipka
První otázkou každého začínajícího hráče je, která šipka je nejlepší? Odpověď je snadná - ta, která vyhrává. Skutečně každý si musí na svoje šipky zvyknout, pokud možno je neměnit. Vyhrát můžete s levnou šipkou a naopak ani ta nejkvalitnější úspěch nezaručí. Šipky vyrábí jen několik firem na světě pod velice přísným dohledem špičkových profesionálních hráčů, protože dobrá šipka znamená skutečnou vědu a u dobrých hráčů dobrou trefu.
Již jsme si řekli, že hroty šipek jsou ocelové nebo plastové, podle typu terče. Hroty mohou mít různou délku (maxi = 36 mm, nejběžnější midi = 25 mm a mikro = 18 mm). Ocelové hroty bývají hluboko zapuštěné v těle šipky a je dobré je občas přibrousit (zařízení k broušení lze koupit ve specializovaných obchodech). Plastové hroty jsou opatřené závity a občas se mění. V poslední době se využívá systém powerpoint, kdy při zásahu se hrot částečně pružně zasune do těla šipky.
Tělo je základem každé šipky a má nekonečnou životnost. Vyrábějí se stovky variant povrchů a tvarů, záleží jen na vašem "prstokladu". Levnější šipky jsou mosazné (brass), dražší ze slitiny wolframu a niklu (tungsten-nickel). Wolfram je ušlechtilý a dvakrát těžší než mosaz, takže tělo takové šipky má poloviční objem. Je to důležité, protože do malých a bodově cenných políček se úzké šipky snáze vejdou. Šipky mají různou hmotnost, klasické 18 - 28 gramů (začněte s 22 g), pro elektronické terče 12 - 18 gramů (začněte s 16 g).
Násadka je mezičlánkem mezi tělem a letkou a ovlivňuje letové vlastnosti šipky. Oblíbené plastové násadky se někdy lámou, jsou ale velice levné. Hliníkové násadky vydrží dlouho, jakmile se ohnou, je nutné je vyměnit. Každý hráč má při sobě vždy pár náhradních násadek. V horní části násadky jsou zářezy, do kterých se zasouvá letka. Vždy velice opatrně, bez násilí. U novějších násadek je horní část násadky otočná, aby umožnila rotaci letky a tím lepší proniknutí šipce do míst, kde už je nějaká zapíchnutá. Standardní násadky (Medium) mají délku 48 - 50 mm, někteří hráči používají kratší násadky (Short, 35 - 38 mm) nebo úplně krátké (Extra short, 28 mm). Je třeba vyzkoušet, která je ta pravá.
Bez letky nikdy nebude šipka dobře létat. Dnes se vyrábějí letky z polyesterů, nylonu, plastových folií i papíru. Letky je nutné pravidelně měnit, protože se mohou deformovat a třepit, což zhoršuje letové vlastnosti šipky. Vždy u sebe mějte náhradní letky.
Terč
Terč je "obětí" vaší trefy. Klasický je slisován z 16 milionů sisalových vláken, elektronický je z plastu a počítá za vás. Trefit střed, tedy "bull", je sice frajeřina, ale vždycky to neznamená být nejlepší. Tu nejlepší trefu určuje typ a vývoj každé hry. Největším úspěchem je zasáhnout Triple 20 (3x20) a za vrchol šipkového umění je považováno zavřít hru 501 na 9 šipek. Ale to se podaří jen opravdovým mistrům.
ZAHRAJTE SI 301
Na začátek vám doporučujeme zkrácenou hru, tzv. 301, která nejvíc připomíná profesionální soutěž (hraje se 501). Od uvedené hodnoty se odečítají naházené body až k nule, přičemž poslední hod musí být vždy dosažen double (nebo na turnajích triple). Pokud zbývá k nule 16 bodů, je nutné hodit double 8, když přehodíte, kolo se nepočítá. Světový šampion Eric Bristow zavírá soutěž již z čísla 170 (!), kdy hodí Inner Bull (50) a pak dvakrát Triple 20.
KONSTRUKCE ŠIPKY
Současná šipka se skládá ze čtyř základních dílů - hrot - tělo - násadka - letka
