Není na světě mnoho lodí, které tvoří technický most z historie do současnosti jako "battleship" BB-62 U. S. S. New Jersey. Bitevní loď, která zasáhla do bojů druhé světové války, hrála důležitou roli v korejském konfliktu, stranou nezůstala ve vietnamské válce, byla několikrát modernizována a v současné době je muzejním exponátem. V druhé světové válce byla vybavena účinným radiolokátorem, na začátku osmdesátých let dostala tehdy nejmodernější elektronické zařízení, systém předběžné výstrahy a palubní vrtulníky typu Seahawk.
Plastikový model
Délka trupu a množství stavebních dílů dávají tušit, jaká plastiková stavebnice modelu této lodi je. Zjednodušeně řečeno, veliká a složitá. Co je však dobré, trup lodi tvoří jeden polystyrenový výlisek (délka 775, šířka 90 a hloubka 45 mm), na který se lepí paluba s dělovými věžemi a nástavbami. V zádi se nachází heliport se zmíněnými modely vrtulníků. Také paluba je vylisována z "jednoho kusu". Ta její část, která byla pokryta dřevem, má prkna znázorněna i na výlisku. Na něm se dále nachází vlnolam, kotevní lana a další prvky vyskytující se na palubách bitevních lodí. Působivé jsou dělové věže, každá s třemi děly ráže 406 mm. Všechny tři věže lze postavit jako pevné nebo otočné. O složitosti modelu vypovídá i skutečnost, že každá věž sestává ze čtrnácti dílů, přičemž nechybí "kožené" krytování přechodu mezi hlavněmi děl a střeleckou věží. Model bitevní lodi U. S. S. New Jersey není modelem hladinovým, což znamená, že je vybaven maketami těch dílů, které se u skutečné lodi nacházejí pod hladinou (kormidla, čtyři lodní šrouby včetně náhonů), a samozřejmě vhodně dimenzovaným stojánkem, takže na něj lze bez obav tak velký model posadit. Obtiskový arch umožňuje stavbu modelu bitevní lodi U. S. S. New Jersey posledního provedení. Vedle příslušného číslování, znaků a emblémů obsahuje i velkoplošný obtisk heliportu, včetně výsostného označení palubních vrtulníků.
"Kit" U. S. S. New Jersey jako plovoucí model?
Podíváte-li se do vnitřní části základního výlisku - trupu, okamžitě vás napadne, že s něčím takovým výrobce počítal. Uvnitř trupu se nacházejí dvě přepážky, přičemž ta druhá má vybrání jako stvořené k uložení vrtulového hřídele. Přestavba statického plastikového modelu na model plovoucí by samozřejmě byla na úkor maketovosti spodní části trupu. Nutně by musely odpadnout všechny čtyři lodní šrouby, které by nahradil jeden větší a funkční. Dokonce se domnívám, že by třistapadesátkrát zmenšenou bitevní loď bylo možno řídit rádiem za použití mikropřijímače a mikroserv. Navíc by baterie vytvořily zátěž potřebnou ke snížení těžiště namísto zátěže olověné (palubní nástavby jsou poměrně těžké). Rozhodne-li se někdo z vás osadit plastikový model U. S. S. New Jersey rádiovou aparaturou a udělat z něj model plovoucí, rádi zveřejníme jeho zkušenosti.
