Digitální fotoaparáty již nejsou nedostupným zbožím, pravda ale je, že jsou pořád dost drahé. Již poměrně dlouho se však vyrábějí jednoduché a levné kamerky připojitelné k počítači. Ty mají všechno, co by měl primitivní digitální fotoaparát mít - optiku i jednotku převádějící obraz na jedničky a nuly. Jediné, co chybí, je paměť na ukládání obrázků. Tak tam tu paměť přidáme, řekli si výrobci a udělali to. My tu proto máme tři srovnatelné digitální foťáčky. Ani jeden z nich nemá blesk a všechny mohou, připojené k počítači, fungovat jako digitální kamera. Jsou to Kodak EZ 200, Intel Pocket PC Camera - oba postavené na stejném hardware - a Logitech QuickCam Traveler.
Společné rysy
Nejprve se pojďme podívat, co mají společného. Všechny tři pracují s maximálním rozlišením 640x480 (není to žádná sláva, ale na jednoduché focení to stačí). Tím, že ani jeden nemá blesk, se možnosti jejich využití (jako fotoaparátů) omezují na slunné dny nebo dobře osvětlené místnosti (při horším světle vám Kodak a Intel dají zvukovým signálem najevo, "že je tu trochu tma"). Fotíte-li za šera, jsou většinou fotografie rozmazané. Každý z trojice ostří přibližně od půl metru do nekonečna, jedině Logitech má režim pro makrofotografie do deseti centimetrů. Kapacita paměti postačí na šedesát fotografií v rozlišení 640x480 - do Kodaku a Intelu se jich však vejde více. Všechny tři se do počítače připojují přes pohodlný USB port.
Bratříčci Kodak a Intel
Jak už jsme řekli, fotoaparáty renomovaných firem v oboru fototechniky a výpočetní techniky jsou vlastně stejné a jejich vlastnosti jsou tedy shodné (Intel lépe zvládl design). Jejich hlavním plusem proti Logitechu je schopnost nahrávat videa i bez připojení k počítači.
Oba fotoaparáty od sebe odlišuje software. Kodak přikládá poměrně jednoduchý ovládací program, který nenabízí mnoho funkcí. Obrázky i video lze editovat pomocí přiložených programů.
Intel zvládl software na výbornou. Kromě toho, že z fotoaparátu lze "vyjmout" jen jednu fotografii (u zbývajících dvou musíte stáhnout vždy všechny najednou), můžete z něho i posílat videoe-maily (to umí i Logitech), vytvářet jednoduché filmy doplněné hudbou nebo hrát hry, jako je třeba košíková či propichování bublin. Hry samozřejmě hrajete prostřednictvím kamery - ta snímá vaše pohyby a vy se pak snažíte rukama (a chcete-li i nohama) trefit míč (bublinu apod.) na obrazovce.
Logitech s povedeným software
Od Kodaku a Intelu se QuickCam liší především zabudovaným mikrofonem, díky němuž můžete do počítače nahrávat videosekvence se zvukem. QuickCam poslouží i jako zabezpečovací zařízení. Stačí kamerku namířit do sledovaného prostoru, nastavit citlivost a ona při pohybu v zorném poli začne natáčet. A pokud žádný lupič nepůjde, můžete si zahrát podobné hry jako u Intelu. Jedničku s hvězdičkou dostává Logitech za schopnost kamery vytvářet animované filmy. Určíte si, kolik okének filmu má být přehráno za vteřinu, a pak už můžete rozhýbat úplně všechno. Pohnete předmětem, "típnete" okénko, zase pohnete, zase "típnete" atd. atd. Když si to pak pustíte najednou, máte skvělý film. Podobně funguje i další funkce - časosběrné natáčení. Při něm namíříte kameru na nějaký vyvíjející se objekt (klíčící semínko apod.) a určíte, za jak dlouhou dobu má kamera sejmout jeden obrázek. Nakonec vám vznikne plnohodnotný dokument. Malé foťáčky toho tedy umějí hodně a záleží především na tom, co z nich dokáže software "vymáčknout".
