Anatolij Koněnko pochází ze Sibiře. Tvorbě miniatur se začal věnovat začátkem osmdesátých let. Jeho prvním dílem byla okovaná blecha, jejíž výroba mu zabrala sedm a půl let. Bleška má na zadních nohách zlaté podkovičky připevněné miniaturními hřebíčky a v předních "packách" drží zlaté nůžky, visací zámek a klíč. Na tomto díle Koněnko objevil technologii výroby miniaturních předmětů, kterou neustále zdokonaluje. Dnes je různě po světě (většinou v soukromých sbírkách) roztroušeno více než sto miniaturních děl tohoto umělce.
Minikniha
Nejznámějším Koněnkovým dílem, které je od roku 1997 zapsáno i v Guinnessově knize rekordů, je knížka o rozměrech 0,9 x 0,9 mm. Písmeny vysokými pouhých 0,07 mm je zde vytištěna Čechovova povídka Chameleon. Místo papíru jsou použity velmi jemné plátky březové kůry, protkané hedvábnou nití. Raznice pro knihtisk miniatury vyryl umělec do ocelových destiček ve dvou verzích - ruské a anglické. Kniha má třicet stránek - text o hustotě 220 znaků na stránku je doplněn třemi Koněnkovými kresbami.
Zmenšeniny starých mistrů
Miniaturním obrazům je věnována podstatná část Koněnkovy práce. V pražském Muzeu miniatur si můžete prohlédnout hned několik miniaturních replik slavných pláten. Ovšem místo skutečného plátna umělec použil opracované kousky mamutího klu. Proč mamutího, a ne sloního? Na Sibiři je několik archeologických nalezišť uhynulých mamutů a část klu tohoto zvířete se zde dá, na rozdíl od slonoviny, sehnat poměrně snadno.
Vlastní malba miniatury je velice náročná práce. Stejně jako u ostatních děl si umělec musel nejprve vyrobit speciální nástroje. V tom je nepřekonatelným mistrem a kromě své umělecké činnosti vyrábí i nástroje pro mikrochirurgii.
Pro malbu vymyslel zvláštní technologii práce. Tahy štětcem s pouhými dvěma slaboučkými štětinami nesmějí trvat déle než půl vteřiny, protože by jinak barva mezitím uschla. Aby se mu netřásla ruka, prováděl je navíc pouze při pomalém výdechu.
Co lze spatřit
Stejnou trpělivost musel mít samozřejmě i s ostatními díly. Návštěvníci muzea žasnou nad rozkrojeným zrnkem máku, v jehož řezu je namalován portrét Puškina, či nad zvířátky z tepaného zlata o rozměrech 0,1 až 0,45 mm, procházejícími se na tykadlech malinké mouchy.
Navštivte Muzeum miniatur a uvidíte umění, nad kterým zůstává rozum stát. Nebojte se, že vás tu nic neohromí. Jestli to nebude Eiffelova věž vysoká 3,2 mm (zlatý model v měřítku 1 : 100 000), která je vtěsnána v třešňové pecce, bude to otčenáš napsaný na vlase či luční koník s housličkami. A kdo že tvrdí, že velbloud neprojde uchem jehly? Tady jím uvidíte procházet celou karavanu velbloudů!
MUZEUM MINIATUR
Možná vás napadne, proč má sibiřský umělec stálou expozici svých děl v Praze, tak daleko od domova. Důvod je jednoduchý. Před dvěma lety měl u nás výstavu, která se setkala s ohromným úspěchem. Prahu navíc ve velkém počtu navštěvují cizinci, takže je toto miniumění blíže světu. Muzeum miniatur najdete na nádvoří Strahovského kláštera v Praze. Je to muzeum malinké, ale pro exponáty, které se tu vystavují, moc místa zapotřebí není. Na ty větší potřebujete jen lupu, ale u většiny se neobejdete bez mikroskopu.
