V Čechách na břehu moře
Právě takovým pěšákem jste vy. Posloucháte rozkazy, snažíte se je plnit a pokoušíte se zbytečně neumřít. Stačí, aby vás nepřítel zahlédl, vystřelil, měl trochu štěstí a jedna kulka ukončí váš život. Postupně se převtělíte do několika vojáků, stanete se součástí zvláštních jednotek a nakonec budete velet tankům i vrtulníkům (samotné velení je opravdu propracované a umožňuje zadávat obrovské množství povelů), ale vždy bude vaším hlavním cílem zůstat naživu.
Všechny reálie hry odpovídají osmdesátým létům. Ač se boj odehrává na několika imaginárních ostrovech, nezúčastněný pozorovatel by si mohl myslet, že bojujete o Čechy. Všechny stavby i dopravní značky vypadají jako u nás doma. Jen krajina a stromy občas připomínají přímořské státy.
Je libo škodovku, nebo džíp?
Rozloha ostrovů je obrovská, procházka z jednoho konce na druhý se může pěkně protáhnout (pokud ji přežijete), a tak je jízda v čemkoliv nedílnou součástí hry. NATO používá americkou techniku, nepřítel ruskou a civilisté stroje československé výroby. Najdete tu zetor, Škodu 105 i Pragu V3S. Téměř všechny dopravní prostředky můžete řídit (mezi nimi mnoho obrněných strojů, vrtulníky a letadla). K přesunu lze používat i nepřátelské a civilní vozy. Ve většině vozidel můžete jet buď jako řidič, nebo jako pasažér, v tanku jsou ale k dispozici tři pozice a z některých džípů můžete připevněným kulometem střílet. Chůzi, jízdu i let ovládáte klávesnicí a myškou (což u letadel dělá někdy trochu problémy). Skvělé je využití scrollovacího kolečka myši. Díky němu máte přístup ke všem dostupným funkcím. Stačí je zmáčknout a otáčením vybrat, zda chcete nastoupit do auta, nastartovat motor, nabít pušku, dát si ji na záda nebo třeba vyměnit zbraně.
Povedená hra v češtině
Technické zpracování je perfektní. Vzhledem k velikosti ostrovů nejsou stromy a keře superdetailní. Ovšem auta a ostatní technika jsou, stejně jako uniformy vojáků, naprosto věrohodné. Vojáci samotní se chovají poměrně inteligentně. Vaši spolubojovníci však mají občas tendence nechat se postřílet, nebo se naopak zbytečně schovávat. Podobné je to s nepřítelem. Někdy reaguje na střelbu ve svém okolí naprosto logicky (schová se, opětuje palbu) a jindy pořád chodí na místo, kde jste už dostali několik jeho kamarádů. Na celkové vyznění hry to však nemá velký vliv.
Příjemné je, že se u nás Flashpoint prodává s kompletním českým otitulkováním a dabingem všech důležitých rozhovorů. Zpočátku mi dabing přišel trochu divný, ale buď jsem si na něj zvykl, nebo se v pozdějších fázích hry zlepšil. Jak už jsem říkal, Flashpoint je nejlepší českou hrou a koneckonců jednou z nejlepších her vůbec.
