Přeji hezký podzimní den. Nedávno jsem někde viděl obrázek vývojové linie člověka - začínal u opice, ta se postupně narovnávala a polidšťovala, až z ní byl současný člověk. Tady většinou podobné obrázky končí. Tenhle člověk se ale oblékl, vzal do ruky kufřík, přikrčil se, pak našel počítač a zůstal u něj sedět skrčený ve stejné poloze jako ta opička na samém začátku. Tím nechci říci, že by počítače byly něco špatného, jen to, že by bylo dobré nesedět pořád doma na židli (protože poloha pracujícího modeláře, sběratele známek nebo fanouška jiného sedavého koníčka je hodně podobná), ale vyrazit ven a užít si podzimu, i když občas mrzne, prostě se trochu vrátit k našim opičím předkům. A to vůbec nemluvím o človíčkovi rozvaleném u televize, ten svou polohou připomíná spíš kašovitou břečku, ze které vznikl život (takhle nějak si to představuji). Tento tvor by se měl vydat ve vývojové linii zase dopředu k opicím a taky vyrazit ven. Mějte se hezky a pořádně se vyvenčete.
Sdílej
29. listopadu 1999 • 00:00 Vyšlo v ABC 24/1999