Final Fantasy spadá do kategorie filmů, které byly kompletně vytvořeny na počítači. Takových tu ale v minulosti byla už celá řada - např. Toystory, Život brouka, Geriho hra, Dinosaurus a další. V čem tedy tkví jedinečnost tohoto filmu?
Pokusme se jej srovnat po animační stránce s filmem Shrek, který nyní také běží v českých kinech. Přestože se v obou případech jedná o filmy animované počítačem, při animaci Shreka nebyl kladen takový důraz na reálnost postav - u pohádkových bytostí to ostatně ani není potřeba. Grafika Shreka je sice úžasná, ale na první pohled je na ní vidět, že se jedná o animovaný film. Naopak u Final Fantasy se autoři snažili o co nejvěrohodnější animaci, aby film vypadal na plátně, jako by byl natáčen se skutečnými herci ve skutečném prostředí.
Počítačové natáčení
Výroba filmu animovaného na počítači neprobíhá tak jako natáčení běžného filmu, přestože některé kroky jsou stejné nebo alespoň podobné. Prvním stupínkem k úspěchu je vytvoření kvalitního scénáře. Pak se teprve rozbíhají počítače grafiků, kteří vytvářejí návrhy jednotlivých postav, věcí, strojů a krajiny. Po odsouhlasení nápadů jsou návrhy předány modelářům, kteří vytvářejí virtuální modely. Mezitím jiný tým připravuje animovaný scénář, což je vlastně hodně zjednodušená verze filmu. Jde hlavně o to, aby bylo jasné, kde se na scéně kdo pohybuje, odkud snímá virtuální kamera děj a podobně. Když je animovaný scénář schválen, je v podstatě jasné, jak bude film vypadat a co se bude na plátně dít. Pak na scénu přicházejí animátoři, kteří skládají dohromady jednotlivé díly filmu a vytvářejí kompozici záběrů. Když je vše složeno a správně rozmístněno na scéně, přichází časově náročná fáze renderování - tvorba reálného obrazu na základě počítačového modelu. Film se renderuje po jednotlivých částech, které se nakonec sestříhají do výsledné podoby. Dalšími kroky jsou namluvení postav, vytvoření zvukových efektů a doplnění filmovou hudbou.
V případě průkopnického Final Fantasy by bylo levnější i rychlejší, kdyby jej tvůrci natočili s živými herci. Ale každé prvenství něco stojí.
Proč tolik práce?
Na světě se v posledních letech rodí digitální kina. Ta jsou vybavena projektory schopnými přehrávat film přímo z počítače. Technologii digitálního filmu prosazuje například režisér George Lucas - digitální kamerou točí Star Wars - Episoda II. Promítání filmů v digitálních kinech časem zcela vytlačí klasické filmové kotouče. Vždyť jejich výroba mnohdy spolkne výraznou část rozpočtu filmu, nemluvě o jejich skladování a distribuci. Každý, kdo má doma počítač, ví, jak je snadné posílat soubory typu MP3. Snem filmových společností je posílat v budoucnosti stejným způsobem filmy do jednotlivých biografů. Tato technologie je však zatím v plenkách. Většina kin dnes není na projekci digitálního filmu vybavena. Takový film proto musí být přepsán pomocí filmové zapisovačky na 35mm pás. Exponuje se ve velmi vysokém rozlišení laserovým paprskem políčko po políčku (24 políček na jednu vteřinu filmu). To komplikuje tvůrcům digitálních filmů život. Jenomže oni dobře vědí, že jejich čas se nezadržitelně blíží.
Digitální realita
Největším problémem pro autory počítačových vizuálních efektů při vytváření umělých postav filmu Final Fantasy byl požadavek, aby byly skutečně jako živé. Vždyť jen při tvorbě počítačového modelu lidské pokožky se dají u nejvýkonnějších počítačů strávit stovky hodin. Zvlášť pokožka obličeje je velmi náročná. Obličej musí vypadat pokud možno co nejpřesněji, včetně chybiček, které se dají najít na každé tváři. Jen se podívejte do nejbližšího zrcadla. Koutek úst lehce posunutý vlevo, jedno víčko více přivřené, nebo špatně srostlý nos, který vám přerazil kamarád hokejkou. To vše je třeba u každé postavy zvážit a zapracovat do textury obličeje (textura = uspořádání detailů na povrchu kůže).
Mapování
Když je textura správně připravena, nanáší se na obličej. Tomu se říká mapování. Součástí mapování jsou dva procesy. Prvním je spekulární mapování. Tím se nastavuje úroveň osvícení obličejové textury, což vytváří vzhled velmi realistické živé tkáně s drobnými nerovnostmi.
Druhým procesem je bamp mapování. To umožňuje přidat do textury třetí rozměr. Běžná metoda texturování je taková, že se na předem určený povrch nanese textura, na které jsou prohlubně a nerovnosti pouze namalovány jiným odstínem barvy. V případě využití bamp mapingu je k textuře přidána informace o třetím rozměru, takže obličejová textura kůže se zdá plastická.
Drobné detaily
Jenže ani počítačový herec nemůže procházet filmem s obličejem jako posmrtnou maskou. Aby vypadal věrohodně, musí projevovat lidské emoce - musí se umět smát nebo se mračit. To se řeší různými typy textur. Například pro zamračenou tvář existuje textura s výrazně zkrabatělým čelem.
Dalším problémem byla tvorba realistických vlasů. Lidské vlasy se při pohybu vlní. Aby bylo dosaženo tohoto efektu, byl určen rozsah jejich pohybů. Počítačové vlasy pak mohou reagovat na fyzikální zákonitosti prostředí, ve kterém se postava právě pohybuje. Na podobný problém narazili autoři i u vousů. Ty bývají navíc více prošedivělé, a tak obsahují spoustu barevných přechodů.
Virtuální tělo
Při vytváření těla virtuálního herce se využívá techniky sledování pohybu - tzv. Motion Capture. Speciálně školení akrobati jsou oblečeni do elastických obleků, pokrytých bílými terčíky. Ty snímá šestatřicet kamer a převádí je do počítače. Tak lze získat velmi reálné pohyby, které slouží jako vzor pro vytvoření pohybu virtuálních postav. Při výrobě filmu Final Fantasy byl brán zřetel na každý sebemenší detail. Stoprocentně bavlněné tričko či kožená bunda nejsou rozeznatelné od skutečnosti. Pokud by se divákovi zdálo tričko umělé, snižovalo by to hodnotu a věrohodnost celého příběhu. Například při pohledu na skutečný kožený kabát jsou vidět odlesky, které hází do prostoru. Jak se to vše povedlo vytvořit tvůrcům filmu, posuďte sami v kině.
LEGENDA FINAL FANTASY
Final Fantasy je svět počítačových her typu RPG. Do dnešního dne spatřilo světlo světa už devět dílů této hry, přičemž prvních šest bylo vytvořeno pro herní konzoly Nintendo, od sedmého dílu vyměnili tvůrci již nedostačující hardware za výkonnější konzoly Playstation. Nyní je ohlášeno uvedení posledního pokračování - Final Fantasy X, tentokrát pro Playstation 2. Na motivy her Final Fantasy vznikl v loňském roce stejnojmenný celovečerní film, jehož všechny role byly obsazeny počítačovými herci, kteří vypadají jako skuteční. Film vás zavede do fantastického světa budoucnosti. Píše se rok 2065. Země je zničena. Zůstává jen několik velkých měst, chráněných energetickou bariérou. Veškerý pozemský život je na pokraji vyhynutí kvůli neznámému meteoritu, který před třiceti lety zasáhl Zemi a zaplevelil ji miliony mimozemských vetřelců. Ti pouhým dotykem likvidují veškerý život. Přežili jen ti, kteří se stačili skrýt za ochranou bariérou - poslední, ale už jen částečnou a čím dál tím propustnější obranou.
KOLIK A CO ZA TO?
Filmový projekt spolykal 130 milionů dolarů a vyžádal si více než tři roky usilovné práce. Podílelo se na něm více než sto padesát animátorů ze všech koutů světa. Celý film byl animován na výkonných počítačových stanicích v animačním softwaru MAYA. Některé části byly dotvořeny za pomoci softwaru, který byl vyroben speciálně pro tento film a hry série Final Fantasy.
