Těch nej..., kterými se vážky vyznačují, by se dalo vyjmenovat mnoho. Patří k nejstaršímu hmyzu na Zemi - létaly již v prvohorách nad karbonskými močály. Tehdejší vážky také patří k největšímu hmyzu, jaký kdy na světě žil: zmíněné karbonské vážky mohly měřit v rozpětí křídel až 70 cm. Ale ani dnešní vážky nepatří mezi hmyzí "trpaslíky" a jen málo druhů hmyzu je velikostí předčí. Patří též mezi nejobratnější letce. Jsou to totiž většinou dravci, kteří loví za letu. Příroda je proto obdařila neobyčejnými letovými schopnostmi: mohou pohybovat každým ze svých čtyř křídel samostatně, což jim umožňuje bleskurychle měnit směr letu nebo naopak stát jako vrtulník na místě. Mnohé patří také mezi nejrychlejší hmyzí letce, dosahují rychlosti až 100 km/hod., běžně se pohybují rychlostí 50 km/hod.
 |
Ť Nejpozději, teprve v roce 1907, bylo popsáno šídlo rašelinné (Aeschna subarctica). Od vyobrazeného běžného šídla sítinového (A. juncea) je totiž jen obtížně rozpoznatelné. Šídlo rašelinné u nás žije jen ostrůvkovitě na rašeliništích jižních Čech a je zařazeno v Červené knize ČR jako ohrožený druh. |
| Půvabným letním až podzimním druhem, který zaletuje i velmi daleko od vody, je vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum). ť |  |
 |
Ť Naší největší vážkou je páskovec kroužkovaný (Cordulegaster annulatus), jehož celková délka těla je až 86 mm. Spolu se svým příbuzným páskovcem dvojzubým (C. bidentatus) je zároveň druhem s nejdelším vývojem. Larvy obou páskovců se totiž vyvíjejí v čistých, mírně tekoucích neregulovaných tocích, které se u nás dochovaly jen ve vyšších nadmořských výškách. V tomto chladném prostředí trvá vývoj larev někdy až pět let. |
| Nejkratší dobu se ze slunce těší klínatky - klínatka obecná (Gomphus vulgatissimus) žije jako dospělec pouhé čtyři týdny, zatímco nymfy se vyvíjejí až čtyři roky. ť |  |
 |
Ť Neobyčejně široký rozhled umožňují vážkám velké složené oči, které jsou vyklenuté a zabírají téměř celou hlavu. Ta je k hrudi připojena jen tenkou stopkou, takže vážka, v tomto případě vážka černořitná (Orthetrum cancellatum), může hlavičkou otáčet ze strany na stranu, což její rozhled ještě rozšiřuje. |
| Naopak naším (ale i evropským) nejmenším zástupcem vážek je šidélko lesklé (Nehalennia speciosa), jehož křehké tělíčko měří jen 20 - 25 mm a v rozpětí křídel dosahuje 25 mm. U nás je považováno za velmi vzácné, ale spíše to bude tím, že je přehlížené. Je nejen malé, ale také nerado létá a před nebezpečím (tedy i před kolemjdoucími lidmi) se ukrývá za stébla, na nichž sedí. ť
|
 |
 |
Ť O titul vážky s největším rozpětím křídel soupeří hned dva druhy - šídlo královské (Anax imperator) a šídlo modré (Aeschna cyanea). Oba druhy měří v rozpětí až 110 mm. Vyobrazené šídlo královské se honosí ještě jedním nej... - jeho až 55 mm dlouhé nymfy jsou ze všech našich vážčích larev nejdelší. |
| Jedním z našich nejznámějších druhů je vážka ploská (Libellula depressa), která se vyznačuje širokým plochým tělem a tím, že se v přírodě objevuje na jaře jako jedna z prvních. Nymfy, které se vyvíjejí i v poměrně malých vodních tůňkách a rybníčcích, jsou schopné přečkat zahrabané do vlhkého bahna krátkodobé vyschnutí vody. ť |  |
