Oči má po babičce
Dnes se Dune 2 vrací ve svém třetím pokračování a je třeba říci, že se jedná o návrat vskutku impozantní. Nejvíce na vás zapůsobí nádherná a precizní grafika, při jejíž tvorbě autoři nešetřili ani na propracovanosti modelů, ani na barevnosti a pestrosti prostředí, která spolu s designem menu vytváří nevšední vizuální zážitek. Skvěle zpracovaný terén je poset zbytky budov, vraky vozidel, někdy i stromy, zákopy, protitankovými bariérami a v neposlední řadě vašimi a nepřátelskými jednotkami. Vše je velmi detailní, animované a efektní - když spatříte ohromného červa, jak bez problémů schramstne několik jednotek najednou, nebo tornádo, které unáší vaše řvoucí vojáky, zatají se vám dech. Hudba je velmi dobrá a zvuky patří jako obvykle mezi špičku.
Kdo netěží, nevyhraje
Základem všeho je koření. Vaše harvestery s pomocí plně automatizovaných carry-allů naštěstí zvládnou jeho těžbu samy. Takže se můžete v klidu pokusit ovládnout Arrakis ve jménu jednoho ze tří rodů. Atreidové jsou klasičtí klaďasové. Modří, hodní a poctiví - bojují za spravedlnost. Jejich jednotky jsou relativně silné, ovšem specializují se především na boj z dálky a ve vzduchu. Jejich speciální zbraní je Hawk Strike demoralizující nepřátelské jednotky. Harkonneni představují protipól k Atreidům. Jsou ďábelsky červení a zlí. Jejich jednotky jsou postaveny na brutální ničivé síle, ovšem bývají pomalejší. Jako speciální zbraň používají jadernou střelu. Třetím rodem jsou Ordosové, kteří spíše než rod představují militantně orientované obchodní sdružení, mající jediný cíl - co nejvíce vydělat. Ordoské jednotky jsou většinou rychlé, ale méně odolné. Speciální zbraní je velmi účinný Chaos Lightning, způsobující paniku a boj spřátelených jednotek mezi sebou. Dále se zde vyskytuje pět skupin (pouštní bojovníci Fremeni, císařovy gardy Sardaukarů, vědecká skupina IX, parazitičtí Tleilaxu a mocná Guilda), které si můžete naklonit a využívat jejich jednotek.
Na ně!!!
V kampani postupujete po schematické mapě, přičemž se střídáte se soupeři, což znamená, že dobytá území také musíte bránit proti dotírajícímu nepříteli. To budí dojem nelineárnosti, ovšem některé mise tak budete muset vlastně opakovat (naštěstí máte při defenzivních akcích postavené základny, takže můžete nepřítele zničit již v zárodku). Mezi mise jsou vložena videa, která také občas uvozují nějakou nečekanou akci během hry (záchrana velitele, osvobození jednotek apod.).
Až přestanete obdivovat grafiku, zjistíte, že pod tím vším pozlátkem leží klasická realtime strategie - klasická duna. Jde o velmi solidní hru, která má sice několik menších chybek (nižší inteligence počítače, nemožnost tvořit formace), ale přesto je to pocta Dune 2 i celému žánru realtime strategií.
