Autoři sci-fi to mají stále těžší - odborníci z nejrůznějších oborů si každou chvíli přivlastní část jejich fantastického světa a donedávna nemyslitelné promění ve skutečnost. Něco takového se 7. září podařilo týmu francouzských lékařů. Úspěšně odstranili žlučník pacientce, která se zákroku podrobila ve východofrancouzském Štrasburku. Profesor Jacques Marescaux, jenž ji operoval, přitom seděl v jedné z nemocnic newyorského Manhattanu.
HOLD SLAVNÉMU LETCI
Jedinečný zákrok byl symbolicky pojmenován Operace Lindbergh na počest odvážného pilota, který jako první přeletěl 21. května 1927 sólově Atlantik z New Yorku do Paříže. Dnes, po 74 letech, už nejsou transatlantické lety ničím výjimečným. Kdo ví, za nějakou dobu možná nebudou ničím výjimečným ani transatlantické operace.
Chirurgický robot
Lékař držel v rukou nástroje opatřené senzory a prováděl s nimi veškeré úkony potřebné ke zdárnému průběhu operace. Informace o jejich pohybech se okamžitě přenášely do Francie na operační stůl, kde speciální robot vše do nejmenších podrobností opakoval. Jeho práci snímala videokamera a téměř ve stejném okamžiku se obrázek objevoval na chirurgově monitoru.
Počítač koordinující robotovy pohyby ale umí nejen slepě poslouchat lékařovy příkazy, dokáže je i zdokonalit. Ani ten nejlepší chirurg se někdy neubrání chvění rukou. Software nechtěné pohyby rozpozná a informace robotovi předá už "vyčištěné" od veškerého šumu. Dokáže zabránit i případným chybám.
Než bys řekl švec
Úspěch operace závisel hlavně na rychlosti přenosu informací. Ty musely ve zlomku sekundy urazit ne 7000, ale hned 14 000 km! Nestačilo totiž, aby robot okamžitě provedl zamýšlený zákrok. Chirurg musel mít navíc ihned k dispozici obrázek výsledku. Úsilím techniků bylo dosaženo prodlevy pouhých 150 ms (0,15 sekundy). Tak krátký rozdíl lidské oko téměř nepozná, takže profesor Marescaux mohl výsledky své práce sledovat doslova v přímém přenosu. Pro jistotu však byla pacientka pod stálým dozorem lékařů, kteří byli připraveni kdykoli zasáhnout.
Metoda budoucnosti?
Přednosta chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty UK v Praze, docent Jiří Hoch, považuje tuto operaci za "technický výkřik", jehož praktické využití je ještě daleko. "Z technického hlediska je fascinující, že operaci můžeme provádět na dálku," říká. Experiment nepochybně přispěje k rozvoji miniinvazních operačních metod a některé dílčí poznatky najdou rychlé uplatnění i v běžné praxi. Jako celek zůstane ale zatím záležitostí několika specializovaných pracovišť a úzké skupiny pacientů. Operace na dálku by mohla být užitečná třeba v případě potřeby rychlého zákroku na palubě kosmické lodi. Také operace, které ovládá pouze několik odborníků na světě (např. v oboru neurochirurgie), by mohly probíhat podobným způsobem.
ŽÁDNÉ VELKÉ JIZVY
Při operaci byla použita laparoskopie - jedna z moderních endoskopických metod, při nichž je zákrok prováděn miniaturními nástroji zavedenými do těla pouze malými otvory. Běžně se takto odstraňuje žlučník, laparoskopie se používá i při operacích žaludku, brániční kýly nebo třeba při gynekologických a urologických zákrocích. To však neznamená, že je vždy lepší než klasické metody. Docent Hoch říká: "Za příznivých okolností je laparoskopická operace pro pacienta výhodná. Jde o menší zásah do organismu, menší krevní ztráty, méně to bolí a zpravidla bývá zapotřebí i kratší hospitalizace."
