Téměř každý den chodím do redakce okolo základní školy. Chodník je tu složený z šedých a červených kostek. Z těch červených tu dříve byly sestaveny dva jednoduché OBRAZCE KLÍČŮ. Pak se zde ale kopalo, část kostek byla vytrhána a po skončení prací zase vrácena zpět. Na klíče se však nějak zapomnělo, zbyly z nich jen jejich poloviny (ty, které zůstaly pracemi nedotčeny) a červené dlažební kostky jsou NEUSPOŘÁDANĚ rozloženy po celém chodníku. Chodit se po něm dá, ale nevypadá tak pěkně jako dřív.
Proč vám to vyprávím? Protože by dalo jen málo práce roztřídit kostky na červené a šedé a z těch červených zpátky složit onen jednoduchý (opravdu velice jednoduchý) obrázek. To by ti dlaždiči ovšem museli být OPRAVDOVÍ PROFESIONÁLOVÉ - lidé, kterým záleží na výsledku jejich práce.
Úplně stejné je to se vším. Nezáleží, jestli se jedná o školu, nebo o práci. Pokud se chceme mít v budoucnu dobře, musíme DĚLAT VĚCI POŘÁDNĚ a nespokojit se jen s polovičatým "vždyť to přece stačí". Věřím, že právě mezi vámi - čtenáři ábíčka - je většina těch, kteří se o to snaží.
Sdílej
12. listopadu 2001 • 00:00 Vyšlo v ABC 23/2001
